Napjatá rodinná pouta
Záhrobská chce po otci peníze a říká: Ať už mi dá pokoj

Po otci přes vymahače požaduje přes šest milionů korun, které jí má podle soudního platebního rozkazu vrátit. Jinak by ale Šárka Záhrobská celou kauzu rodinných útrap co nejdříve ukončila. Bez žaloby, v klidu.

"Není mi vůbec příjemné, že po návratu domů z tréninků musím řešit takové velice nepříjemné věci, a doufám, že se to velice rychle vyřeší. Doufám, že to co nejdřív skončí," říká Záhrobská.

Jaký by byl ideální konec?
Ten se asi těžko bude hledat. Chci, aby mě můj otec přestal atakovat. Chci mít klid. A chci, aby ty věci vyšly najevo, tak jak jsou.

Tlak ze strany vašeho otce trvá delší dobu. Proč jste s těmi věcmi nevyšla na veřejnost už ve chvílích, kdy jste se s ním rozcházela? S tím, že vás psychicky týral, zdravotně ničil... Neubírá vám to nyní na důvěryhodnosti?
Doufala jsem, že se to vyřeší v mém soukromí. Nevím, proč bych měla být veřejně propíraná. Ale to, co dělám, dělám dobře, píšete o mně. Existuje pocit, že by se to mělo veřejně řešit. Ale byl to citlivý osobní problém. A taky jsem doufala, že otec přijde k rozumu. Vydávala jsem jemné a korektní prohlášení.

A co vás přimělo k tomu, že jste nakonec ostře proti tátovi vystoupila?
Jeho reakce po mém neúspěšném mistrovství světa, neustálé vyjadřování do novin... Po těch tlacích jsem si řekla, že se k tomu vyjádřím. Závažný impuls pak bylo přepadení mé mámy.

Váš bratr Petr se otce zastal. Řekl, že vás nikdy fyzicky "netýral", tréninkově nepřepínal.
Já k tomu můžu jen říct, že tak, jak se zastává otce, se nedokázal zastat matky ani mě. Na druhou stranu, je to jeho názor, já to respektuji.

Bratr použil argument, že jste nikdy neměla vážné zranění...
Můj bratr si neuvědomuje, že od roku 2006 jsem pod dohledem docenta Pavla Koláře. Že jsem na tom dobře, je několikaletá práce několika odborníků. Nedávno jsem konečně po deseti letech začala vstávat bez bolesti zad.

Ještě k vulgaritám - váš otec ve víkendovém prohlášení napsal, že vulgarity nebyly tak hrozné, že vás hecoval jen pokřiky typu "fialová kráva by jezdila lépe". Co vy na to?
Nadával mi velmi sprostě. To, co tam uvádí, o té čtyřnohé krávě či lyžařském debilovi, si ani nepamatuji. Měl záchvaty, nebyl k zastavení.

A fakt, že jste mu musela vykat, nazval dětskou hrou.
Pokud si s bratrem chce vykat, ať si s ním vyká. Já jako o pět let mladší jsem mu také vykala. Ale nikdy se mi to nelíbilo, nepřijde mi to normální. Postavila jsem se proti tomu a poprosila, jestli bych mu nemohla tykat.

Kdy jste naposledy mluvila s otcem?
Asi před rokem na sponzorské akci loni v dubnu, pak jsem ho ještě potkala na zimním soustředění.

Může tenhle smutný rodinný příběh vůbec skončit dobře?
Říká se, že v životě není nikdy nic definitivní, ale teď ta možnost není žádná. Chci, aby mi otec dal pokoj, nechal mě žít můj život a žil si ten svůj.

Uvažujete, že kvůli pronásledování formou SMS a dalším věcem podáte na otce žalobu?
V některých médiích se objevilo, že jsem žalobu podala. Není to pravda. Jde jen o jeho platební povinnost zaplatit peníze. My nechceme žádné žaloby.