Už zanedlouho se na televizních obrazovkách spustí druhá série seriálu z prostředí koňské farmy a dostihů. Na první díly děj navazuje po třech letech. Mezi postavami zazářila i oblíbená herečka Valérie Zawadská (56), která mezi koňmi vyrostla a nabídku účinkovat v seriálu přijala jedním dechem.
Ačkoli se herečka s režisérem Cieslarem zná celá desetiletí, dlouho se nevídali. Když jednou zazvonil telefon a on ji oslovil právě s nabídkou seriálu, kde bude samá příroda, koně a zkrátka život v holínkách, herečka povyskočila radostí. "S Milanem jsme vrstevníci. Když já jsem studovala DAMU, tak Milan studoval FAMU a naše spolupráce započala už během studií v mém druhém a Milanově třetím ročnímu. Takže jsem měla tu možnost s ním spolupracovat ještě coby studentka. Pak jsme se dlouho nepotkali, neviděli a později jsem dostala roli v jeho filmu Černé slzy, romská problematika, krásná věc. Potom jsme se zase dlouho neviděli a zase jsme se potkali na něčem malinkém a před těmi už téměř sedmi lety, když mě oslovil, jestli bych nechtěla hrát v seriálu Znamení koně, tak jsem odpověděla, že i kdybych měla těm koním jenom sbírat ‚hovna' lopatou a odnášet je, tak strašně ráda! Nakonec se z toho vyklubala velice pěkná role, která v žádném případě není v hlavní linii, ale se svým seriálovým manželem Oldou Navrátilem jsme vytvořili velice pěkný bezdětný manželský pár, který prostě k těm koním patří," vypráví zapáleně Valérie, která se také svěřila s historkou, jenž zažila během pobytu v Napajedlech, kde se seriál natáčel.
"Jednou mě místní po natáčení chytili za ruku a řekli: ‚Pojď, Valinko, teď se podíváš na hříbátko.' A to mládě bylo staré 2 minuty! To byl pro mě obrovský zážitek," chlubí se oblíbená herečka. A čím je podle Valérie Zawadské seriál výjimečný? "Určitě se mi líbí, když nehrají pouze lidští herci, ale zapojí se do natáčení i zvířata. To souznění s přírodou se lidem líbí. I moji známí z chalupy se mě ptají, proč není více takových seriálů," uzavírá rozhovor herečka, jejíž hlas můžeme slýchat i z mnoha zahraničních filmů.
