Hybridní technologie
Umělý nos využívá žabí vajíčka s hmyzími geny

Hybridní bio-elektronické pachové čidlo dovede rozpoznat plynné látky v ovzduší s nebývalou přesností. Japonští vědci toho dosáhli využitím geneticky modifikovaných žabích vajíček.

Odborníci z Tokijské univerzity vnesli do žabích vajíček kousky DNA ze tří druhů hmyzu. Zvolili ty geny, které jsou zodpovědné za rozpoznávání různých chemických látek v receptorech na hmyzích tykadlech.

Když se takto upravené vajíčko setká s příslušnou chemikálií, generuje slabý elektrický proud, který vznikne přesunem iontů na buněčné membráně. Podobným způsobem se šíří i nervové vzduchy.

Vajíčko omývané živným roztokem vědci vložili do detektoru, který vznikající elektrický proud registruje a následně signalizuje přítomnost příslušné chemikálie. Vajíčka lze "vyškolit" k rozpoznávání nejrůznějších látek - podle toho, jaké geny se do nich vloží.

Pokusy ukázaly, že takto vytvořený "umělý nos" je schopen od sebe rozlišit i velmi podobné molekuly. Předčí v tom klasická čidla, která se už nyní používají v průmyslové praxi. Autoři, kteří výsledky své práce zveřejnili v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, doufají, že metoda by mohla najít využití například pro sledování stavu životního prostředí nebo při kontrole potravin.

Účinnost "umělého nosu" vědci demonstrovali pomocí jednoduchého robota. Elektrický signál zesílili a použili ho k ovládání elektromotorku, který otáčí robotovou hlavou. Když "ucítil" příslušnou chemickou látkou, odmítavě zavrtěl hlavou.