Ve Švýcarsku znovu spustili obří urychlovač částic

21.11.2009 13:00

Ve Švýcarsku byl po více než roce znovu uveden do provozu největší urychlovač částic na světě. Stavba za více než tři miliardy eur má přinést nové poznatky o fyzikálních procesech těsně po vzniku vesmíru. Informovaly o tom dnes agentury s odvoláním na Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN).

"Paprsek obíhající ve směru hodinových ručiček byl spuštěn. Je to významná etapa v perspektivě prvních fyzikálních pokusů v urychlovači částic (LHC), jež jsou očekávány v roce 2010," uvedl v prohlášení CERN, jehož sídlo je v Ženevě.

ČTĚTE TAKÉ: Malý kosmický teleskop uvidí neviditelné
Japoncům se podařilo nafilmovat mládě latimérie podivné

V pátek v 16.00 CERN uvedl do provozu LHC, když přistoupil k prvním zkouškám injektování protonových částic. "Je to úžasné, když znovu vidíme obíhat částice v urychlovači," prohlásil generální ředitel CERN Rolf Heuer. "Ještě budeme muset ujít nějakou cestu, než budeme moci začít s výzkumem, ale tento start je velkým krokem vpřed," dodal.

Obří urychlovač jaderných částic, který byl vybudován za téměř tři miliardy eur (asi 74 miliard Kč), musel být pro závadu odstaven z provozu krátce poté, co byl 10. září 2008 spuštěn. Šlo o poruchu na jednom ze supermagnetů. Závadu způsobenou špatným zapojením vodičů zavinila lidská chyba.

"Dnes rozumíme LHC lépe než před rokem. Vzali jsme si ponaučení z této zkušenosti a zdokonalili jsme technologii, která nám umožňuje jít kupředu," uvedl ředitel urychlovačů Steve Myers. Příští etapou budou nízkoenergetické kolize, které se očekávají přibližně za týden, uvádí se v prohlášení.

Obří urychlovač je 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel vybavený soustavou asi 9600 velkých magnetů, které řídí a urychlují tok částic. Urychlovač dokáže urychlit pohyb částic tak, že dosahují téměř rychlosti světla. Při jejich srážkách se tudíž mohou vytvořit podmínky, které existovaly těsně po předpokládaném vzniku vesmíru.

Evropská laboratoř pro fyziku částic je nejrozsáhlejší výzkumné centrum částicové fyziky na světě. Byla založena v roce 1954. Z původních 12 signatářů dohody o založení CERN vzrostl počet členských zemí na 20. Laboratoř leží na francouzsko-švýcarské hranici západně od Ženevy na úpatí pohoří Jura. Se zdejším zařízením pracuje okolo 6500 vědců, což je polovina všech částicových fyziků na světě. Vědci reprezentují 500 univerzit či jiných odborných pracovišť a více než 80 národností. Zabývá se čistou vědou a hledá odpovědi na nejpřirozenější otázky:
Co je to hmota?
Jak hmota vznikla?
Jak jsou utvářeny složité hmotné objekty jako hvězdy, planety nebo lidští tvorové?
Tím, že laboratoř zkoumá složení hmoty, hraje i důležitou roli v rozvoji technologie budoucnosti. Měření prováděná zdejšími vědci jsou důležitým testovacím polem i pro průmysl, neboť právě částicová fyzika vyžaduje vysokou přesnost provedení všech přístrojů. Urychlením získají částice velmi vysoké energie. Jejich následné střílení do terčů nebo vzájemné srážky pomáhají fyzikům rozluštit tajemství sil působící mezi částicemi. Urychlovače používají silné elektrické pole, jehož prostřednictvím „nahustí" energii do svazku částic. Magnetické pole svazek přesně zaostřuje a slouží i k udržení částic na kruhové dráze. Při tak vysoké koncentraci energie se produkují další částice, které můžeme studovat a jež nám poskytují nový pohled na nejniternější tajemství přírody.

Foto: wikimedia, ČTK

Autor: - hep -, ČTK