Čeká nás ochlazování, tvrdí ruský vědec

22.02.2008 09:00

Skepse a nedůvěra v to, že by důvodem klimatického oteplování byla lidská činnost, jsou v ruském vědeckém prostředí hodně hluboce zakořeněny, a to zcela v rozporu s aktuálními výzvami ke snižování emisí skleníkových plynů.

"Chtěli by samozřejmě dát do souvislosti lidskou činnost s oteplováním a hlavně s tím, co se tvrdí v souvislosti s táním věčně zmrzlé půdy," prohlašuje ve své kanceláři v Ťumeni na západní Sibiři akademik Vladimir Melnikov.

"Je to mýtus," říká ředitel ústavu pro zemskou kryosféru, odborník na věčně zmrzlou půdu, která pokrývá až 65 procent povrchu Ruska. Podle jeho slov je nynější oteplování součástí přirozeného cyklu, který prý ale už spěje ke svému konci. "Vstoupíme do nového období ochlazování," tvrdí.

Příroda má "mohutné regulátory"

Akademik Melnikov nevidí "žádnou tragédii v lidské činnosti" a je přesvědčen, že příroda disponuje vlastními "mohutnými regulátory", v nichž prý odborníci na věčně zmrzlou půdu na rozdíl od klimatologů vidí velmi účinné mechanismy.

Jedním z těchto mechanismů je zhutnění vegetačního pokrytí Země, které je způsobeno zvýšením koncentrace uhlíku v atmosféře. A to prý "izoluje" a vlastně chrání věčně zmrzlou půdu, tvrdí Melnikovův kolega z fakulty glaciologie Moskevské státní univerzity Vjačeslav Koničev. "Pokud vůbec bude v 21. století docházet k oteplování, bude se tak dít pomalým tempem. Teplota věčně zmrzlé půdy asi trochu stoupne, ale věčně zmrzlá půda nebude tát a mizet, ale naopak místy ještě zesílí," říká Koničev.

Sibiř se přesto rozehřívá

Vědci ve světě ovšem varují. Poprvé za stovky tisíc let se podle nich arktická Sibiř rozehřívá. Tento proces může uvolnit miliardy tun uhlíku, které se rychle mění ve skleníkové plyny. Ty v atmosféře urychlují jev zvaný globální oteplování. Na Sibiři za posledních 40 let vzrostla teplota o tři až čtyři stupně Celsia. Charakter krajiny se od té doby prudce mění. Místo zmrzlé rašeliny se na některých místech objevuje bahno a mělká jezera, která následně vysychají.

Sibiřská rašeliniště se rozprostírají na ploše o rozloze více než milion kilometrů čtverečních a obsahují stovky miliard tun skleníkových plynů. Během tání se tyto plyny uvolňují do atmosféry. Největší obavy vzbuzuje 70 miliard tun metanu, dvacetinásobně účinnějšího skleníkového plynu, než je oxid uhličitý. Experti už dokonce na Sibiři objevili zóny, odkud se metan z rozmrzající půdy uvolňuje i v zimním období.

Ale ne všichni ruští vědci s Melnikovem a Koničevem souhlasí. "Ruští vědci zaujímají k oteplování klimatu skeptický postoj, ujel jim vlak. Ruské vědě chybí finanční prostředky a ruští vědci jsou od zbytku světa odříznuti. Pravděpodobnost absolutního oteplování klimatu je velmi vysoká. Nelze před tím schovávat hlavu do písku. Je to jedna z největších hrozeb, které lidstvo čelí," říká Sergej Zimov z dálněvýchodní odbočky Akademie věd Ruské federace.