TÝDEN / INSTINKT / PC TUNING

Přihlášení / Registrace / RSS / Jako domovskou stránku

Chat s osobností

Karel Smyczek

16.03.2010 11:00

Režisér Karel Smyczek natočil seriál Poste restante, který teď běží každý pátek v České televizi. Co připravuje dalšího? Ptejte se v on-line rozhovoru v úterý 16. března od 11 hodin.

více

Anketa

Gruzínská televize šokovala diváky reportáží o přepadení země ruskými vojsky. Že nejde o realitu, se ukázalo až později. Je taková mediální fikce v pořádku?

Ano.

Ne.

Výsledky se zobrazí po hlasování.

Výroky dne

"V době krize bychom neměli zvedat přímé zdanění, jsou i jiné nástroje. Chceme zvýšit zaměstnanost, přitom bychom firmám brali zdroje."

Ministr financí Eduard Janota k plánu levicových stran více zdanit podniky.

starší

BLOGY TÝDNE

Lukáš Kovanda

Řecko: buď opasky, nebo inflace (Vernon...

"Bublina v Číně? To není vůbec jasné," říká laureát Nobelovy ceny za ekonomii.  

Ostatní blogy

Tomáš (Tom) Martin

MORE, NOW, AGAIN

Věra Tydlitátová

Vítězně se vrací demagogie a za ní přijde...

další

Češi vylepšují metodu výroby "náhradních dílů" pro tělo

Autor: - von -

08.02. 17:23 Původní zpráva

Kmenové buňky přestavují velkou naději moderní medicíny.Z kmenových buněk lze vypěstovat „náhradní díly" pro nemocné tělo. Získávají se z embryí, což mnozí vnímají jako etický problém. Druhou možností je „přeškolit" dospělé buňky. Čeští vědci nyní přišli na způsob, jak tohoto cíle dosáhnout s vyšší efektivitou.

Kmenové buňky představují jednu z největších nadějí medicíny. Nejsou specializované pro žádnou konkrétní funkci. Lze z nich tedy vypěstovat nejrůznější buněčné typy a využít je při léčbě řady chorob a úrazů. Vyspraví například poškozenou míchu nebo srdeční sval postižený infarktem.

ČTĚTE TAKÉ: Češi vylepšují léčbu poranění míchy kmenovými buňkami

Problém „rozebraných" embryí

Terapeutické využití kmenových buněk je teprve na počátku, do budoucna se však jedná o velmi slibnou metodu. Lze je sice získat z lidských embryí, tento postup však naráží na četné protesty. Za prezidenta George Bushe například Spojené státy z federálních prostředků jejich výzkum vůbec nepodporovaly.

ČTĚTE TAKÉ: Bushův zákaz padl, USA opět využívají kmenové buňky

Z kmenových buněk lze vypěstovat nejrůznější buněčné typy.Vědci využívají embrya, která na klinikách asistované reprodukce zbyla po oplodnění ve zkumavce a jsou stejně odsouzena k zániku, protože nebudou nikdy vnesena do matčiny dělohy.

Především církve a křesťanské organizace však proti jejich využití protestují, protože podle jejich názoru lidská bytost vzniká už při splynutí vajíčka se spermií. "Rozebrání" embrya na kmenové buňky je tedy z tohoto úhlu pohledu eticky nepřípustné, protože je spojeno se smrtí člověka.

Jde to i jinak

V posledních letech se rozvíjí alternativní metoda tvorby kmenových buněk. Japonské a americké vědecké týmy objevily způsob, jak na kmenové buňky přeškolit dospělé tělní buňky, například z kůže. Zvládnou to už i čeští vědci. Metoda se však zatím potýká s řadou problémů. „Přeškolit" se daří jen velmi malé procento buněk a jejich ochota přeměnit se poté v nejrůznější buněčné typy také není stoprocentní.

ČTĚTE TAKÉ: Čeští vědci zvládli technologii náhrady kmenových buněk

Tento přístup nicméně přináší hned dvě výhody. Jednak se obejde bez embryí, jednak lze tímto způsobem připravit buňky geneticky totožné s buňkami pacientova těla. Nehrozí tedy, že je imunitní systém odmítne jako cizí. V případě embryonálních kmenových buněk by do nich bylo nutno klonováním vnést genetickou informaci pacienta, což metodu velmi komplikuje.

Český objev: Zdroj problémů odstraněn?

Tým Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ve spolupráci s Pennsylvánskou univerzitou nyní v časopise Current Biology publikoval výsledky svého výzkumu, který by mohl efektivitu přípravy kmenových buněk zefektivnit.

V živočišných buňkách hrají důležitou úlohu molekuly takzvané mikroRNA. Jedná se o krátké řetězce molekuly, která se svou strukturou podobá známější DNA - nositelce dědičné informace. Mají důležitou funkci: blokují aktivitu nejrůznějších genů a tím rozhodují o tom, jak se buňka bude projevovat. Bez nich by buňka „nevěděla", zda se má chovat jako neuron, jaterní buňka nebo třeba jako bílá krvinka.

Čeští vědci zjistili, že v savčím vajíčku je funkce těchto molekul potlačena. Vajíčko se bez nich obejde a je naopak pravděpodobné, že by jeho vývoji naopak škodily. V tom může vězet hlavní příčina problémů s přeškolováním dospělých buněk na buňky kmenové. Pokud se podaří mikroRNA „vypnout", buňka by měla být mnohem ochotnější vzdát se své specializace a získat charakter buňky kmenové.

Experimenty na myších tuto hypotézu potvrzují. Další výzkum ukáže, zda Češi skutečně odstranili velký problém, který dosud využití „přeškolených" buněk v lékařské praxi komplikoval.

Foto: profimedia.cz

Související články
Diskuze