Evropské unii ujíždí vlak, bojí se genetických modifikací

Geneticky modifikovanou kukuřici pěstuje v Evropské unii stále méně zemí. Evropská unie tak v rozšíření GM plodin stále více zaostává za světem, kde se naopak jejich plochy rok od roku zvyšují.

V současné době tuto plodinu pěstují farmáři v pěti unijních státech včetně České republiky, ještě před dvěma lety to bylo v osmi zemích. Na dnešní konferenci věnované biotechnologiím to řekl Petr Beneš z odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství.

V loňském roce figurovalo mezi pěstiteli geneticky modifikované kukuřice také Německo a Polsko, obě země však letos přibyly mezi státy, kde je její pěstování zakázáno; o rok dříve skončila s pěstováním GM kukuřice Francie.

V současné době tak kromě Česka pěstuje GM kukuřici pouze Španělsko, Portugalsko, Slovensko a Rumunsko. Unie je vůči GMO dlouhodobě výrazně skeptičtější než zbytek světa. "Bohužel je to také politické téma," konstatoval Beneš. Řada unijních rozhodnutí v oblasti GMO je podle něj motivována politicky, aniž by vycházela z vědeckých poznatků.

ČTĚTE TAKÉ: Nebojte se GMO, vzkazují čeští vědci evropským politikům

Proti pěstování geneticky modifikovaných plodin dlouhodobě vystupují ekologické organizace, které se obávají zejména nekontrolovaného šíření upravených plodin mezi původní druhy. Podle zastánců GMO plodin jejich pěstování naopak snižuje chemizaci zemědělství, šetří půdu a vláhu či snižuje výjezdy zemědělské techniky. Někteří vidí v GMO jedinou cestu jak do budoucna uživit stále rostoucí světovou populaci.

Ztráta konkurenceschopnosti

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby odmítavý postoj unie ke geneticky modifikovaným plodinám ohrožuje konkurenceschopnost evropských zemědělců vůči světu. "Evropě ujíždí vlak, ne-li již ujel," uvedl dnes na konferenci. Modifikované plodiny mají vyšší výnosy než konvenčně pěstované a jsou například odolnější vůči škůdcům.

Přestože český stát patří v Evropě v otázce GM plodin k nejliberálnějším, i v tuzemsku plochy takzvané Bt kukuřice letos poprvé od roku 2005 klesly o 1900 hektarů na 6480 hektarů.

ČTĚTE TAKÉ: V Česku ubývá polí s geneticky modifikovanou kukuřicí

V loňském roce činila světová plocha s GM plodinami 125 milionů hektarů, což bylo více než osm procent veškeré oseté půdy. GMO původu je například již téměř 70 procent světové produkce sóji. Největší plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami se nacházejí v USA, Argentině a Brazílii.

V Evropské unii se geneticky modifikovaná kukuřice, kterou jako jedinou evropské předpisy dovolují pěstovat, podílí na celkových osetých plochách zhruba  desetinou procenta.

Foto: profimedia.cz, Reuters