Hlasové ústrojí neslyšících si pamatuje, jak znějí slova

Jak je možné, že lidé, kteří přišli před mnoha lety o sluch, jsou stále schopni srozumitelně vyslovovat a jejich řeč se nijak výrazně nedeformuje? Výzkum odborníků z montrealské McGillovy univerzity ukázal, že kromě sluchu se mozek řídí také informacemi přímo z hlasového ústrojí.

Kanadští vědci svůj výzkum publikovali online na stránkách časopisu Nature Neuroscience. Požádali pět dobrovolníků, kteří v minulosti přišli o sluch, aby opakovali několik slov, jejichž správná výslovnost je pro mluvidla velmi náročná. Dobrovolníci měli přitom ke spodní čelisti připevněno zařízení, které čelist o několik milimetrů posunulo. Výsledkem byla deformovaná výslovnost.

Všichni účastníci pokusu ale svůj mluvený projev velmi rychle upravili tak, aby všechna slova navzdory posunu čelisti vyslovovali správně - přestože je pochopitelně nemohli slyšet. Naučili se to dokonce stejně rychle jako kontrolní skupina slyšících dobrovolníků.

Dva zdroje informací pro mozek

Autoři studie nabízejí vysvětlení tohoto na první pohled záhadného výsledku: Nervy a svaly v ústech a v hrdle si pamatují, jak se hlasové ústrojí při používání jednotlivých slov chová. Informace posílají do mozku, který je tak schopen reagovat na změněné podmínky a zajistit, aby slova zněla tak, jak mají.

Mozek tedy řídí mluvu na základě dvou na sobě nezávislých zdrojů informací - podle zvuků, které člověk slyší, a podle nenápadných nervových signálů z hlasového ústrojí. Pokud člověk přijde o sluch, ztratí pouze jeden z těchto informačních zdrojů a druhý ho zvládne bez větších potíží nahradit.

Ilustrační foto Profimedia