Homosexuální chování je mezi zvířaty běžné

Homosexuální vztahy zoologové popsali u řady savců, ptáků, plazů, obojživelníků, ryb i bezobratlých. Pod společným pojmenováním se však skrývají nejrůznější typy chování - od náhodného dvoření příslušníkovi stejného pohlaví až po celoživotní soužití. Rozdílné jsou i motivy, které k tomu zvířata vedou.

Zoologové z Kalifornské univerzity prošli odbornou literaturu a v aktuálním čísle časopisu Trends in Ecology and Evolution publikovali přehled současných znalostí o homosexuálních vztazích v živočišné říši.

„Například samečci octomilek se mohou dvořit jiným samečkům, protože jim chybí gen umožňující rozpoznat pohlaví. Ale to je něco zcela jiného než samci delfínů pouštějící se do homosexuálních vztahů, aby upevnili vztahy ve skupině, nebo samičky albatrosů laysanských, které vytvářejí celoživotní svazky a společně vychovávají mláďata," říká Nathan Bailey, hlavní autor zmíněného článku.

Takže u octomilek samečci nevyhledávají aktivně jiné samečky, pouze nejsou vinou mutace schopni obě pohlaví od sebe rozpoznat a řídí se primárním instinktem nutícím je pokoušet se  o rozmnožování.

Podvod i „společenská povinnost"

Ne vždy se však jedná o pouhou chybu v genech. Například samečci jedné živorodé rybky z Mexika záměrně klamou tělem. U méně zdatných samečků bez vlastního teritoria se na břiše vytváří stejná skvrna, jakou mají samičky. Dominantní samci se jim proto dvoří, místo aby na ně zaútočili, takže takto maskovaný podvodník má jistou šanci, že se nepozorovaně dostane do blízkosti skutečné samičky.

Asi polovina všech sexuálních kontaktů delfíního samce je s jinými samci. V tomto případě jde především o upevňování sociálních vazeb ve skupině. Sociální roli hrají homosexuální styky i u bonobů. V jiných případech může homosexuální chování sloužit mladým jedincům jako trénink pro budoucí snahy o nalezení partnerky. Takto se cvičí ve dvoření například plameňáci.

Brouci potemníci zase kopulují s jinými samci a zneužívají je jako jakéhosi prostředníka - dopravní prostředek pro transport spermií do těla samičky.

Pokusy interpretovat pozorované chování však narážejí na problémy. „Je nemožné zjistit, po čem zvířata ‚touží‘; můžeme pouze pozorovat, co dělají," píší autoři.

Pragmatické samičky albatrosů

Intimní vztahy mezi jedinci téhož pohlaví nejsou pouze doménou samců. Například výzkum provedený na Havaji ukázal, že téměř třetinu párů albatrosa laysanského tvoří dvě samičky. Uzavírají celoživotní partnerství a společně vychovávají potomky. Podmínkou pro fungování takového páru je samozřejmě kopulace se samečkem, tím však jeho úloha končí.

Tyto „lesbické" páry jsou ve výchově potomstva mnohem úspěšnější než albatrosí „svobodné matky". Zdá se tedy, že je to pragmatické řešení v situaci, kdy samičky v populaci převažují.

Důsledkem takového uspořádání může například být, že se samečkům více vyplatí nevěra. Vždy je k dispozici samička, která se ve spolupráci se svou družkou dokáže o mláďata postarat. Přírodní výběr tedy bude upřednostňovat „záletné" samečky před věrnými. Podobné chování zoologové pozorovali také u racka mormonského a rybáka rajského.

Homosexuální chování tedy může být důsledkem evolučních tlaků, ale zároveň samo evoluci ovlivňuje. Třeba tím, že některé jedince učiní pro druhé pohlaví nedostupnými, což v dlouhodobém měřítku povede k dalším změnám v chování.

Foto: Eric VanderWerf, profimedia.cz