K Zemi míří kosmický vrak se vzorkem z asteroidu

Pokud vše půjde dobře, 13. června v australské poušti přistane kapsle s extrémně cenným nákladem. Japonská sonda Hajabusa se vrátí ze své sedmileté mise se vzorkem odebraným z asteroidu. Je však v tak špatném technickém stavu, že úspěch není zdaleka jistý.

Hajabusa v listopadu 2005 přistála na asi čtyřsetmetrovém asteroidu Itokawa, který na své pouti sluneční soustavou křižuje dráhy Marsu a Země. Podle původních plánů měla vystřelit pětigramovou kuličku, která by z povrchu Itokawy odštípla malé kousky horniny. Manévr se sice nezdařil podle plánu, ale vědci doufají, že sonda i tak zvířila dostatek prachu, takže se alespoň malý vzorek podařilo nasát.

Problémy však sondu pronásledují po celou dobu. Vypověděly jí tři ze čtyř motorů, uniklo palivo a sonda promeškala vhodný okamžik k návratu. Původně se měla vrátit už v červnu 2007.

ČTĚTE TAKÉ: Přistání na asteroidu? NASA dostala extrémně obtížný úkol

Vrak s cenným nákladem

Loni v listopadu se zdálo, že je s Hajabusou definitivně konec. Pracovat přestal i poslední motor. Inženýrům se nicméně podařilo na dálku zkombinovat funkční části dvou motorů a sondu opět oživit.

Sonda však připomíná spíše kosmický vrak, ani v baterii už nezbývá příliš mnoho energie. Kvůli úniku paliva nemůže použít malé manévrovací motůrky, takže všechny přibližovací operace musí obstarat poslední zbývající iontový motor, který pro takovou práci nebyl určen a kdykoli může vypovědět službu.

Třeba to vyjde

Při notné dávce štěstí Hajabusa uvolní nad Zemí čtyřiceticentimetrovou kapsli se vzorkem hornin z Itokawy. Kapsle vstoupí do atmosféry rychlostí 40 tisíc kilometrů za hodinu. Na povrchu se zahřeje na teplotu 2700 °C, cenný obsah by však měl ochránit tepelný štít. Přistání by mělo být díky padákům měkké.

I kdyby celý manévr dopadl dobře, není jisté, zda se v kapsli skutečně nějaký odebraný materiál skrývá. Pokud ano, bude to od dob Apolla první vzorek z cizího kosmického tělesa, který se na Zemi dostal zásluhou lidského důvtipu, ne jako meteorit, jehož charakter pozměnilo zahřátí při průletu atmosférou.

Foto: JAXA