Modroocí lidé jsou vzdálení příbuzní, zjistili vědci

Lidé s modrýma očima mají společného předka, a jsou si tudíž přinejmenším vzdáleně příbuzní. Vyplývá to z výzkumu dánských vědců, podle nichž vykazuje stejnou genetickou mutaci více než 99,5 procenta modrookých lidí, kteří si dobrovolně nechali udělat test DNA. Výsledky bádání byly zveřejněny v časopise Human Genetics.

Eiberg provedl analýzu DNA u zhruba 800 lidí s modrýma očima, a to od blonďatých Skandinávců s bílou pokožkou po modrooké osoby s tmavou pletí žijící v Turecku nebo Jordánsku. A přesto sdílejí všichni naprosto stejnou mutaci.

"Z toho můžeme vyvozovat, že všichni modroocí jedinci mají stejného předka. Všichni zdědili stejnou mutaci na přesně stejném místě v DNA," řekl Eiberg. A naopak hnědoocí lidé mají ve stejném úseku DNA velké množství variací.

Podle profesora Hanse Eiberga měli všichni lidé původně hnědé oči.Tato barva je u nich jakýmsi standardem, který je výsledkem vytváření kožního pigmentu, tedy melaninu. V severní Evropě ale nastala mutace genu známého jako OCA2, který produkci melaninu v duhovce narušil a způsobil, že se zbarvila na modro.

Tato změna v chromozomech nakonec zabránila zmutovaným osobám vrátit se zpět k hnědé barvě. Zatímco modroocí mají melaninu v duhovkách spíše málo, ostatní lidé ho mají v různém množství a od toho se odvíjí i různá barva očí.

"Mutace odpovědná za modrou barvu očí nejpravděpodobněji pochází ze severozápadní oblasti Černého moře," uvádí se ve studii dánských vědců. V období neolitu, tedy před 6000 až 10 tisíci lety, tam nastala zemědělská migrace, která zasáhla severní Evropu.

Vědci z Kodaňské univerzity si nejsou zcela jistí, kdy tato mutace vznikla, ale důkazy nasvědčují tomu, že to bylo někdy před 10 tisíci lety. V tomto období se rychle rozrůstala lidská populace v Evropě následkem rozvoje zemědělství, které přišlo z Blízkého východu.

Není zcela jasné, proč se modré oči rozšířily právě mezi obyvatelstvem od severní Evropy po jižní Rusko. Jedním z vysvětlení je, že modré oči zvyšují sexuální atraktivitu daného jedince.

Ilustrační foto: archiv