Mozek roste podobně jako velkoměsto

Savčí mozek je organizován podobně jako velkoměsto a řídí se stejnými zákonitostmi růstu, přičemž nejde o povrchní analogii, ale o matematicky vyjádřitelnou podobnost. Tvrdí to alespoň neurobiolog Mark Changizi a kognitivní vědec Marc Destefano z Rensselaerova polytechnického institutu v odborném časopise Complexity.

Mozková kůra zvládá komplexní myšlenkové pochody jen díky propojení neuronů do složité sítě, velká města se zase neobejdou bez důmyslně vedených dopravních tepen zajišťujících přesuny obyvatel i zboží.

Problém je v zásadě stejný: Jak při nárůstu celkové plochy udržet dostatečnou propojenost jednotlivých částí? Psí mozek nestačí jednoduše zvětšit na dvojnásobek a očekávat, že bude stejně výkonný jako mozek člověka. Nejde totiž pouze o počet neuronů, ale o složitost jejich interakcí.

Zrovna tak spojením dvou měst o rozloze Brna by nevzniklo funkční město velikosti Prahy; chyběla by mu dostatečně komplexní dopravní infrastruktura. (Ponechme protentokrát stranou otázku, zda Praha něčím takovým skutečně disponuje.)

Destefano s Changizim prozkoumali matematické funkce popisující vztah mezi plochou celku a mírou propojení jeho jednotlivých částí. Zjistili, že pro mozkovou kůru a pro město jsou koeficienty těchto funkcí stejné - nervová spojení se řídí shodnými matematickými pravidly jako křižovatky ulic nebo dálniční sjezdy.

Foto: profimedia.cz