Od Antarktidy se odlomil ledovec o velikosti Lucemburska

Ledovec o váze miliardy tun a velikosti Lucemburska se před dvěma týdny odlomil od Antarktidy. Informovali o tom dnes vědci, podle kterých by událost mohla ovlivnit oceánské proudění a tím klima na Zemi.

Ledovec o rozloze 2500 kilometrů čtverečních se po nárazu jiného ledovce odlomil od plovoucího výběžku Mertzova ledovce, který ve východní Antarktidě vystupuje do oceánu zhruba proti australskému Melbourne.

Událost se stala 12. nebo 13. února. Výběžek sledovali vědci z australské organizace, kteří ve spolupráci s francouzskými výzkumníky v tomto takzvaném ledovém jazyku zkoumají ohromné praskliny, uvedla agentura Reuters. Druhý, 97 kilometrů dlouhý ledovec B-9B, který je sám výsledkem dělení ledovců v roce 1987, do něj narazil zepředu jako beranidlo.

"Ledový jazyk je už téměř zlomený, visel jako uvolněný zub," řekl na australském severu news.com.au francouzský glaciolog Benoît Legrécy. 

Zmatky v mořském proudění

Podle vědců za odlomením ledovce nestojí globální oteplování, posuny ledových ker by ale mohly ovlivnit celosvětově oceánské proudění.

Oba kusy ledu se přesunuly do oblasti, kde vzniká mimořádně chladná a díky větší koncentraci soli hustší voda, která klesá k oceánskému dnu a podobně jako běžící pás zajišťuje proudění vody po celé planetě.

Pokud se ledovce posunou na východ nebo na sever, nebudou mít na tyto proudy vliv. "Pokud ale zůstanou v této oblasti, což je pravděpodobné, mohly by narušit tvorbu hustší vody, v podstatě zazátkovat oblast přírodního zdroje vody, kterou obklopuje mořský led," řekl Legrécy. Zpomalení tvorby chladnější hustší vody by mohlo vést k chladnějším zimám v severním Atlantiku. Dopad by ale nemusel být několik desítek let patrný.

ČTĚTE TAKÉ: Brněnští vědci se vracejí na antarktickou stanici

Ledovce se podle vědců nakonec ztratí přirozenou cestou, délka jejich života ale záleží na tom, kam se posunou. Jako plovoucí by mohly roztát za několik desítek let, u antarktického ledovce by mohly vydržet mnohem déle.

Oblast, kde se nyní nacházejí, je mimořádně silným zdrojem slanější husté vody a je zodpovědná za více než dvacet procent "spodních proudů" na celém světě.

Foto: Barbara Wienecke, Neal Young