Od Antarktidy se odlomila gigantická ledová kra

Z pobřežního ledového šelfu na západě Antarktidy se odlomila obrovská kra dlouhá zhruba 41 kilometrů a široká 2,5 kilometru. Informovali o tom odborníci amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu v coloradském Boulderu. Podle vědců tím začal nezvratný proces, během nějž se od Wilkinsova ledového šelfu brzy oddělí masa ledu o rozloze více než 400 čtverečních kilometrů, tedy téměř stejně velká jako Praha.

Wilkinsův ledový šelf se nachází ve vzdálenosti přibližně tisíc kilometrů od nejjižnější výspy Jižní Ameriky. Jde o obrovskou masu ledu, která leží na mořské hladině, ale je spojená s pevninským ledovcem. Celkem má tento ledový šelf rozlohu kolem 13 tisíc čtverečních kilometrů a pokud se od něj oddělí tak velká část, bude se šelf nejspíš dále rozpadat, domnívají se odborníci.

Rozpadání ledovce si pracovníci Národního střediska dat o sněhu a ledu všimli už koncem února, kdy satelitní snímky ukázaly, že na jihozápadním konci šelfu se obnažila plocha ledu o rozloze 405 čtverečních kilometrů. Na snímcích je to patrné podle barvy, protože nepoškozený ledovec je bílý, zatímco jeho oddělující se kus má kvůli změněné struktuře ledu modrou barvu.

Rozpadání ledovce je podle odborníků způsobeno globálním oteplováním. "Domníváme se, že Wilkinsův ledový šelf existuje několik stovek let. Za jeho rozlomení může teplé ovzduší a vystavení mořským vlnám," vysvětlil Ted Scambos z Národního střediska dat o sněhu a ledu. V oblasti v posledních 50 letech stoupaly průměrné teploty o půl stupně Celsia v každém desetiletí, což je pravděpodobně nejrychlejší tempo oteplování na zeměkouli.

Vědci varují: ledovců ubývá

Podle Scambose k úplnému oddělení celého ledového šelfu zatím nedojde, i když s pevninským ledovcem ho nyní spojuje jen velmi úzký pás ledu. V Antarktidě totiž nyní končí letní období, kdy ledovce tají. "Tohle neobvyklé představení pro tuto chvíli končí. To, zda se bude Wilkinsův šelf dál rozpadat, uvidíme v lednu," řekl.

"Šelf visí na nitce," upozornil ale jeho kolega David Vaughan. "To, jaký bude jeho osud, se dozvíme v příštích dnech a týdnech," dodal.

V posledních desetiletích ledovců v Antarktidě rekordně ubývá. Změny klimatu vedou například právě k destrukci pobřežních ledových šelfů. Tak se během pouhých 30 dní v roce 2002 rozpadl ledovec Larsen B o rozloze 3250 čtverečních kilometrů. Na jiných místech ale ledu zase přibývá.

Tání ledovců ohrožuje také množství živočišných druhů, které v Antarktidě žijí, například tučňáky.

Foto: ČTK/AP