Politici odpovídají: Jak dál s vědou a vysokými školami?

Šest hlavních politických stran odpovědělo na dvanáct „předvolebních" otázek týkajících se vědy a vysokého školství, které jim položilo devět respektovaných vědců, většinou členů Učené společnosti České republiky. Otázky i odpovědi byly zformulovány ještě před tím, než se ukázalo, že volby pravděpodobně proběhnou až v řádném termínu.

Mezi autory otázek jsou například chemik Antonín Holý (autor protivirových léků), astrofyzik Jiří Grygar, fyzikální chemik Pavel Hobza, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV Václav Hořejší nebo historik František Šmahel.

Učená společnost prezentovala výsledky této politické ankety na svém včerejším zasedání. Názory svých stran přišli obhajovat Ondřej Liška za Stranu zelených, Zdeněk Trojan za ČSSD a Daniel Korte za TOP 09. Zástupci ODS, KDU-ČSL a KSČM nedorazili, všechny strany však předem poslaly odpovědi písemně.

V písemných reakcích nebyla nouze o fráze a prázdné proklamace. Dozvěděli jsme se například, že „věda je zásadní pro rozvoj společnosti", nebo že „je třeba hledat cesty ke zvyšování podpory..." Nejobecněji odpovídala KDU-ČSL. Odpovědi přesto nabízejí poměrně slušnou představu o názorech stran na hlavní témata související s vědou a vysokým školstvím. Všechny otázky a odpovědi naleznete v dokumentu pod tímto článkem.

Kolik peněz do vědy?

V současnosti jde v České republice do vědy a výzkumu ze státního rozpočtu přibližně 0,65 procenta HDP, po započítání soukromých investic je to asi 1,6 procenta . Cílem Lisabonské strategie je přitom dosáhnout do roku 2010 výše státní podpory na úrovni 1 procenta  HDP, celkově pak 3 procenta .

Všechny strany se shodují na tom, že do vědy jde peněz málo. ODS a TOP 09 v odpovědích opakovaně zdůrazňují, že nestačí jen dávat více peněz, zároveň je třeba diferencovat a podporovat především ty nejschopnější vědce a týmy. Což je teze, se kterou souhlasí i Akademie věd a vysoké školy. Problém je v tom, že stávající metodika hodnocení vědecké práce, podle které se peníze rozdělují, je velmi nedokonalá. Na tom se už dnes shodnou prakticky všichni. Horší je to se shodou na tom, zda se s tím dá něco dělat a jak by změny měly vypadat.

ČTĚTE TAKÉ:  Válka o peníze na českou vědu se přiostřuje
                         Petice žádá změny v reformách vědy a vysokého školství

„Mechanické hodnocení podle bodů je škodlivé. Je to sociální inženýrství, které vychází z omylu, že ‘jsou-li si lidé rovni, jsou stejní‘. Je to jako bychom chtěli srovnávat výkony ve fotbalu a golfu - obojí se hraje s kulatým předmětem," řekl včera na zasedání Učené společnosti Daniel Korte z TOP 09.

ČSSD a Strana zelených připomínají nutnost navyšovat také investice ze soukromých zdrojů.

Jak funguje Rada pro výzkum, vývoj a inovace?

Z vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se v posledních měsících stal ve vědecké obci nepřítel číslo jedna. Především Akademie věd, ale i vysoké školy jí vyčítají především špatně nastavenou metodiku hodnocení výsledků vědecké práce, která přináší mimo jiné omezení financí pro základní výzkum ve prospěch aplikací, včetně dotací pro soukromé firmy.

Podle ČSSD, KSČM a KDU-ČSL je radu třeba personálně obměnit - na tom se ostatně shodli i účastníci kulatého stolu, který 31. srpna svolal premiér Jan Fischer. Rada podle komunistů už nefunguje jako poradní orgán, ale spíše jako orgán správní a řídicí - jakési neoficiální ministerstvo vědy. Podobný názor má také Strana zelených.

TOP 09 radu odmítá hodnotit, protože to „není na politicích či politických stranách", což však nekoresponduje se skutečností, že radu jmenuje vláda. Jediná strana, která se k dosavadnímu průběhu reformy a k práci rady přihlásila, byla ODS. Rada prý obměněna bude, ale pouze proto, že to vyžaduje novela zákona.

ČTĚTE TAKÉ: Rada pro výzkum a vývoj ztrácí půdu pod nohama

Peníze pro soukromé firmy?

Mají se ze státního rozpočtu dotovat inovace a aplikovaný výzkum v soukromých firmách? „Jde fakticky o dovolenou podporu vlastnímu průmyslu. Ale tu nelze zaměňovat s badatelskou vědou," míní ČSSD. Zdeněk Trojan k tomu včera doplnil, že aplikovaný výzkum by měly financovat firmy samy. Současná podoba reformy se svým důrazem na aplikace je podle něj zhoubná.

TOP 09 pokládá současný stav za neúnosný, strana by podporovala aplikovaný výzkum pouze v několika prioritních oblastech, do nichž z různých příčin nemohou investovat přímo firmy. Daniel Korte označil přesun financí do rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu za skandální. „Firmy, místo aby výzkum dotovaly, budou přijímat státní prostředky. Je to tunelování." Také podle KDU-ČSL dnes plyne do podnikatelské sféry neúměrně mnoho financí.

KSČM takovou podporu plošně neodmítá, její současnou výši pokládá za oprávněnou, kritizuje pouze některé konkrétní dotace. ODS chce „daňovými nástroji podpořit motivaci firem a univerzit k vzájemně výhodné spolupráci v oblasti aplikovaného výzkumu", k výši státní podpory soukromým firmám se nevyjadřuje stejně jako Strana zelených.

Budoucnost vysokých škol

ČSSD, ODS, TOP 09 i Strana zelených se domnívají, že vysoké školy by se v budoucnu měly více diferencovat. Některé by se měly zaměřovat především na výuku, prioritou dalších by měl být špičkový výzkum. S tím souhlasí i KSČM, ale opatrněji. Obává se, zda by se podařilo zajistit vysokou kvalitu výzkumných vysokých škol. KDU-ČSL to vidí jako druhořadý problém, důraz neklade na institucionální uspořádání, ale na grantovou politiku. ODS chce v kontextu vzniku výzkumných univerzit usilovat o „vytvoření podmínek pro postupnou institucionální integraci výzkumných kapacit Akademie věd a vysokých škol".

Měly by si vysoké školy uchovat akademickou nezávislost, nebo je lepší manažerský způsob řízení se správními radami s převahou členů mimo akademickou sféru? ČSSD chce nejprve znát názor vědců. Akademickou svobodu neodmítá, ale pouze v případě, že povede ke špičkovým výsledkům. Podobně lze interpretovat také odpověď Strany zelených. KDU-ČSL a KSČM odmítají manažerský způsob řízení, naopak ODS je pro tuto formu správy vysokých škol. TOP 09 považuje za optimální jakýsi mix obou přístupů.

Školné

Školné na vysokých školách odmítají ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a Strana zelených. Ta považuje za problematickou už současnou situaci, kvůli vysokým nákladům na studium prý existuje sociální bariéra v přístupu ke vzdělání.

ODS a TOP 09 školné do budoucna zavést chtějí. Zmiňují zároveň nutnost studentských půjček nebo stipendií, TOP 09 zdůrazňuje především motivační charakter školného („co je zadarmo, toho si obecně člověk neváží").

Foto profimedia.cz, ČTK