Pupečníková krev zachraňuje. Česko už má 4000 štěpů

Banka pupečníkové krve České republiky už má k dispozici čtyři tisíce štěpů darované pupečníkové krve, která může být transplantována příjemcům kdekoli na světě. Čeští pacienti zároveň mají šanci získat štěpy ze zahraničí, čímž se významně zvyšuje naděje na nalezení vhodného dárce.

České štěpy pupečníkové krve už byly transplantovány 39 pacientům - jednomu u nás, sedmnácti ve Spojených státech, devíti ve Francii, pěti v Nizozemsku, dvěma ve Velké Británii a po jednom v Íránu, Izraeli, Maďarsku, Švédsku a Španělsku.

Na první pohled to není vysoké číslo: 39 transplantací při čtyřech tisících štěpů, které jsou připraveny k použití. Situace je však analogická s hledáním dárců kostní dřeně. Čím více štěpů je k dispozici, tím roste naděje, že konkrétní pacienti naleznou vhodné dárce. „Banky pupečníkové krve mají smysl pouze v mezinárodním měřítku, protože pravděpodobnost, že se najde shoda mezi dárcem a příjemcem na domácí půdě, je malá," říká v této souvislosti doktor Ivan Fales, koordinátor projektu Banka pupečníkové krve ČR.

K čemu je pupečníková krev dobrá?

Pupečníková krev je bohatá na buňky zajišťující krvetvorbu, takže může sloužit jako alternativa kostní dřeně při léčbě akutní leukemie a dalších onemocnění. Její výhodou je imunitní nezralost, takže po transplantaci hrozí méně komplikací spojených s odmítnutím transplantátu imunitním systémem příjemce. Nevýhodou je nízký obsah krvetvorných buněk, což snižuje naději na úspěch léčby. Moderní metody však tuto nevýhodu snižují a pupečníková krev je mnohdy pro pacienta jedinou nadějí.

Bezpečný odběr

Odběr pupečníkové krve není nebezpečný nebo bolestivý ani pro dítě, ani pro matku. „Když se řekne krev, každý si představí odběry a to ho odradí. Krev se ale odebírá z pupeční šňůry v době, kdy je dítě už v péči lékařů a kdy by maminka stejně ještě musela zůstat na lůžku," říká Zora Jandová, která v minulosti pupečníkovou krev sama darovala a nyní je patronkou projektu.

Odběr nezasahuje do průběhu porodu a v případě jakýchkoli komplikací se neprovádí. Získá se v průměru 80 mililitrů krve. Vzorek putuje na bakteriologické vyšetření a další testy, které prověří například schopnost buněk se množit. Je-li vše v pořádku, je krev do 48 hodin po odběru zamražena a uschována pro případné využití.

Ve zmraženém stavu krev vydrží řádově desítky let. Informace o štěpu putují do mezinárodní databáze, takže česká krev může zachránit život pacientovi na druhém konci světa.

Darovat pupečníkovou krev je možné pouze ve vybraných porodnicích. Jejich seznam naleznete na internetových stránkách Banky pupečníkové krve ČR.

Darovat, nebo uschovat?

Komerční firmy nabízejí odběr a uschování pupečníkové krve výlučně pro potřeby dítěte nebo jeho rodinných příslušníků. Tento postup Banka pupečníkové krve nepodporuje, protože si lékaři nejsou jisti jeho efektivitou. U mnoha chorob je terapie stále ve fázi výzkumu a ani v případě, že se u dítěte objeví leukemie, není jisté, že uschovaná krev pomůže.

„Pokud například dítě onemocní leukemií do tří let věku, má prakticky stoprocentní pravděpodobnost, že příslušný buněčný klon je už přítomen v pupečníkové krvi a transplantace této krve nepomůže. Stejné je to u metabolických poruch. Ideální je použití pro sourozence, pokud je shoda mezi příjemcem a dárcem, ale stoprocentní shoda je statisticky pouze u čtvrtiny sourozenců," vysvětluje Ivan Fales.

Mezi desítkou nejlepších na světě

Banka pupečníkové krve ČR je neziskovým projektem Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze. Příbuzenské odběry zajišťuje pouze v případě, že by krev mohla být prokazatelně využita k léčbě v rámci rodiny - typicky pokud má nově narozené dítě nemocného staršího sourozence, kterému by takto získaný štěp mohl pomoci. Odběr „do zásoby" bez lékařské indikace možný není, ten nabízejí pouze komerční firmy.

Banka je jedinou možností, jak lze u nás pupečníkovou krev darovat a přispět tak do celosvětové databáze krevních štěpů.

„Naše banka patří mezi dvacet největších na světě a co se týče kvality štěpů, patří dokonce mezi deset nejlepších. Stejně tak v počtu skladovaných štěpů na počet obyvatel," říká Ivan Fales.

Odběr a zpracování jednoho štěpu stojí přibližně 25 tisíc korun, uchování řádově tisíce korun ročně. Celkové náklady banky dosahují zhruba deseti milionů korun ročně. Provoz je hrazen z rozpočtu ústavu, nadačním fondem Kapka naděje a sponzorskými dary. Všeobecná zdravotní pojišťovna platí bance za každý použití štěp 155 tisíc korun.

Kvůli finanční náročnosti nelze odebírat pupečníkovou krev plošně u každého porodu, při němž matka souhlasí a neexistují žádné zdravotní překážky. „S nadsázkou řečeno, kdybychom měli k dispozici rozpočet Saudské Arábie, pak bychom dokázali odebírat pupečníkovou krev při každém porodu, u kterého to je možné," říká vedoucí projektu, doktor Petr Kobylka.

Foto: profimedia.cz, bpk.cz, Tomáš Nosil