Rada pro výzkum a vývoj ztrácí půdu pod nohama

Rada pro výzkum, vývoj a inovace nepracuje dobře a mělo by dojít ke změnám jak jejího způsobu fungování, tak personálního složení. Nově vypracovaná metodika hodnocení české vědy má řadu slabin a je třeba ji upravit. A kulaté stoly věnující se fungování české vědy budou pokračovat i v budoucnu. To jsou hlavní závěry kulatého stolu, který na včerejší odpoledne svolal premiér Jan Fischer.

Kulatý stůl premiér svolal ve snaze řešit vyhrocenou situaci kolem financování české vědy. Na jednání tlačila především Akademie věd (AV), které se má podle v červnu schváleného návrhu Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) pro rok 2010 zkrátit dotace ze státního rozpočtu o jednu miliardu, tedy o dvacet procent. Už na konci července Jan Fischer slíbil předsedovi Jiřímu Drahošovi, že vláda dodatečně najde na snížení tohoto propadu půl miliardy korun.

ČTĚTE TAKÉ: Vědci dostanou přidáno. Vláda slibuje půl miliardy

U kulatého stolu se sešli zástupci RVVI, Akademie věd, vysokých škol, resortních vědeckých pracovišť (ty zastupoval pouze psychiatr Cyril Höschl) a průmyslu. „Premiér tím, že tento kulatý stůl svolal, vlastně suploval nečinnost RVVI," komentoval tento počin předseda AV Jiří Drahoš .

Kritika Rady pro výzkum, vývoj a inovace

„Už na začátku jednání pan premiér konstatoval, že k rekonstrukci RVVI musí dojít a musí dojít i ke změně principů jejího fungování," uvedl Drahoš pro TÝDEN.CZ. Na tom se účastníci jednání shodli.

Rada funguje jako odborný a poradní orgán vlády v otázkách výzkumu a vývoje. Připravuje mimo jiné metodiku hodnocení vědeckých výsledků. Radu jmenuje vláda na návrh předsedy RVVI, jímž je podle zákona člen vlády, za Mirka Topolánka i Jana Fischera je ve funkci předsedy premiér.

Změny v RVVI by měly nastat k začátku příštího roku, diskuse nad složením a způsobem práce rady bude tématem některého z příštích kulatých stolů. „Je evidentní, že současný premiér má snahu do rady dostat skutečné osobnosti ze základního i aplikovaného výzkumu," domnívá se Drahoš.

Přijdou změny v metodice hodnocení?

Účastníci kulatého stolu se shodli i na nutnosti změnit metodiku hodnocení výzkumu a vývoje, i když na dalších jednáních se může ukázat, že jednotlivé subjekty si změny představují různě.

Metodika, kterou připravila odborná komise RVVI, se pokouší převést rozmanité vědecké výsledky na body, na jejichž základě je možno sestavovat žebříčky a přidělovat finance. Kritici však metodice vytýkají přílišné zjednodušení, které vede k nespravedlivým výsledkům a k nahrazování kvality kvantitou. Pokouší se jednotně hodnotit nesouměřitelné obory a vědce nutí, aby vykazovali „výsledky pro výsledky", ve vědeckých článcích násilně citovali sami sebe a patentovali si technologie, o jejichž praktické využití nikdo nestojí. Jednostránkový komentář v prestižním časopise může svému autorovi přinést stejný počet bodů jako knižně vydaná monografie shrnující několik let práce.

„K mému podivu už řada lidí, kteří pracují nebo pracovali v komisi pro hodnocení, si začala uvědomovat, že to, co navrhli, je do té míry zjednodušené, že je to nepřijatelné. Drtivá většina členů komise už přistoupila na to, že metodika se musí změnit - v důsledku tlaku vědecké obce, a to nejen Akademie věd. Ozývají se vysoké školy a dokonce i některé resortní ústavy nebo firmy," říká Jiří Drahoš.

Podle Cyrila Höschla je metodika nepochybně potřeba, protože jasná kritéria hodnocení, byť nedostatečná, jsou pro rozdělování peněz lepší než žádná. „Sporné však je, kde a jak je uplatňovat a jak vyvážit podporu domén s naprosto odlišným typem hodnocení. Po badateli v oblasti chodského nářečí nemůžete chtít impaktované publikace v mezinárodním časopise jako po molekulárním biologovi; a když mu uznáte publikace domácí, budou to chtít uznat všichni."

Höschl navrhuje započítávat pouze excelentní výsledky a definovat je pro jednotlivé domény vědy a výzkumu. „Těm, kdo excelence dosahují, je nutno dopřát důvěru a peníze, aby mohli financovat ty, které si k dalšímu rozvoji najdou, včetně mladých talentů," domnívá se Höschl.

Také Jiří Drahoš volá po nutnosti zavést do hodnocení lidský pohled: „V Akademii věd takové hodnocení provádíme už léta. Panely zahraničních expertů dostávají všechny podklady, které nyní metodika generuje, ale vždy tam musí být lidské oko odborníka, který se na ně podívá."

Tunelování české vědy?

Před Lichtenštejnským palácem, kde se kulatý stůl konal, demonstrovalo fórum Věda žije!, které založili vědci na nejrůznějších ústavech Akademie věd (nejde tedy o iniciativu vedení AV). Fórum dlouhodobě vyzývá Radu pro výzkum, vývoj a inovace k odstoupení.

ČTĚTE TAKÉ: Obrazem: Akademici si na happening přivedli osla

Omezování rozpočtu Akademie věd se podle fóra Věda žije! děje „pod tlakem lobbistických skupin, které usilují převést miliardy z veřejných peněz určených pro základní výzkum do neprůhledné sféry tzv. aplikovaného výzkumu, za nímž se často skrývají soukromé zájmy." Fórum v této souvislosti varuje před „tunelováním české vědy".

To odmítá Cyril Höschl, který na jednání zastupoval rezortní výzkumné instituce: „To je velmi zavádějící osočení, které je třeba uvést na pravou míru: tunelována kým? Špatnými vědci, kteří na své předstírání výzkumu získávají státní podporu? Nebo státem, který na podporu všech prostě nemá? Nebo průmyslem, který pracuje pro zisk?"

Höschl upozorňuje, že aplikovaný výzkum neznamená automaticky výzkum v soukromých firmách. „Zahrnuje třeba také IKEM, Revmatologický ústav, Endokrinologický ústav, Psychiatrické centrum (prof. Höschl je jeho ředitelem, pozn. red.) - a to proboha není soukromý sektor. Předmětem diskuse musí být pravidla hry a pojistky proti 'tunelování' směrem do soukromé sféry. Nezapomeňme ale, že soukromý sektor generuje daňovými odvody řádově miliardy použitelné mimo jiné právě pro výzkum a vývoj.""

Na podzim budou následovat další kulaté stoly, ten příští svolá do měsíce Akademie věd. Měl by se zabývat nejzákladnějšími principy uspořádání výzkumu a vývoje v České republice.

Foto: ČTK