Rok 2009 ve vesmíru: více přístrojů více vidí

Flotila astronomických observatoří pracujících za hranicí zemské atmosféry je mocnější než kdy dříve. Svou misi zahájila čtyři nová zařízení pro výzkum rozsáhlých oblastí vesíru a slavný Hubblův dalekohled se dočkal generální opravy.

Činí se i další automatičtí průzkumníci pracující na různých místech sluneční soustavy. Robot Spirit na Marsu sice zapadl do písčitého podloží, přesto si připsal další důležitý objev. A sonda LCROSS potvrdila přítomnost vody na Měsíci.

Pátrání po cizích planetách

V březnu vynesla raketa NASA na oběžnou dráhu kolem Slunce teleskop Kepler, jehož úkolem je pátrat po planetách podobných Zemi. Prozkoumá přibližně sto tisíc hvězd. Astronomové odhadují, že by mohl nalézt asi padesát exoplanet s průměrem podobným jako Země a stovky větších těles.

ČTĚTE TAKÉ: Kepler se vydává hledat planety podobné Zemi

Vypátrat planetu obíhající kolem cizí hvězdy však lze i pomocí relativně malých dalekohledů přímo ze Země. Dokázali to astronomové, kteří před několika dny v časopise Nature ohlásili objev exoplanety, na níž je pravděpodobně velké množství vody.

ČTĚTE TAKÉ: Astronomové zřejmě objevili u cizí hvězdy vodní svět

Herschel a Planck, dvě evropské naděje

Evropská kosmická agentura v květnu vyslala do vesmíru hned dvě observatoře. Teleskop Herschel se zrcadlem o průměru 3,5 metru je určen pro pozorování v infračervené (tepelné) části spektra. Zaměří se proto především na chladné a pro běžné teleskopy obtížně pozorovatelné objekty. Ve sluneční soustavě jsou to hlavně asteroidy, jinde ve vesmíru oblaka prachu a plynu - kolébky hvězd i celých galaxií.

Sonda Planck zkoumá záření pocházející z doby pouhých 380 tisíc let po velkém třesku. Odhalí v něm nepravidelnosti v řádu miliontin stupně Celsia a napoví, jak probíhalo rozpínání vesmíru v prvních etapách jeho existence.

ČTĚTE TAKÉ: Do vesmíru startují dvě velké evropské sondy

WISE dá tipy dalším přístrojům

V prosinci NASA vyslala již fungujícím teleskopům další posilu. WISE je sice ve srovnání s ostatními učiněný drobeček, ale může jim pomoci hledat zajímavé objekty k pozorování. Stejně jako Herschel zkoumá vesmír v infračervené části spektra, na rozdíl od něj však „nahrubo" prohlédne celou oblohu a vytipuje oblasti, které stojí za podrobnější výzkum.

Mimo jiné má odhalit hnědé trpaslíky - chladné malé hvězdy, které nevyzařují viditelné světlo, protože se v nich nezažehly termonukleární reakce. Některé z těchno pro běžné teleskopy neviditelných hvězd by mohly ležet blíže Zemi než dosud nejbližší známá hvězda Proxima Centauri.

ČTĚTE TAKÉ: V NASA si oddechli, teleskop WISE odstartoval

Znovuzrozený Hubblův teleskop

Raketoplán Atlantis se v květnu vydal zachránit Hubblův vesmírný dalekohled obíhající 560 kilometrů nad Zemí. Legendární přístroj už připomínal spíše létající vrak. Ze šesti gyroskopů udržujících teleskop ve stabilní poloze fungovaly pouze tři, poklesla kapacita baterií, vědecké přístroje přestávaly pracovat a službu vypověděl také počítač řídící přenos dat na Zemi.

Od předchozí opravy uplynulo sedm let, záchrannou expedici plánovanou původně na rok 2005 zdrželo přerušení letů raketoplánů po katastrově raketoplánu Columbia.

ČTĚTE TAKÉ: Raketoplán Atlantis letí zachránit Hubbleův teleskop

Hubble dostal nové baterie, gyroskopy a počítač, nefungující přístroje se astronautům podařilo opravit a navíc je doplnili o novou širokoúhlou kameru a spektrograf pro studium vzniku planet a mezigalaktického plynu. Teleskop je díky tomu opět v nejlepší kondici. Vydržet by mu měla alespoň čtyři roky. Potom ho bezpilotní loď navede na sestupnou dráhu a teleskop shoří v atmosféře.

Spirit na Marsu uvízl, ale nezahálí

Robotický průzkumník Spirit před půl rokem na Marsu zapadl do písčitého podloží. Jak se jeho kolečka protáčela na místě, odkryla pod zdánlivě nezajímavým povrchem důkaz o přítomnosti kapalné vody před pouhými několika desítkami let. Dosavadní stopy po kapalné vodě přitom byly více než miliardu let staré.

Zdá se, že na Marsu jednou za několik set milionů let sněží. Může za to náklon rotační osy planety, následné odpařování ledu v polárních oblastech a přesun vodní páry blíže k rovníku. Sníh pak na povrchu může vydržet desítky tisíc let.

ČTĚTE TAKÉ: Zmrzačený Spirit na Marsu učinil další „vodní" objev

Voda na Měsíci

V září vyšly v časopise Science tři nezávislé studie dokazující na základě různých měření, že na Měsíci je voda. Vzniká pravděpodobně působením slunečního větru - proudu nabitých částic ze Slunce. Ionty vodíku dopadají na měsíční povrch a reagují s kyslíkem ze sloučenin v horninách.

ČTĚTE TAKÉ: Tři nezávislá pozorování potvrzují vodu na Měsíci

V říjnu do Měsíce řízeně narazil raketový stupeň Centaur následovaný sondou LCROSS. Ještě předtím, než se na měsíčním povrchu roztříštila, poslala na Zemi snímky předchozí srážky a data naměřená spektrometry a dalšími přístroji. Jejich analýza později přítomnost vody potvrdila. Další informace o Měsíci poskytne sonda LRO, která k souputníku Země dorazila souběžně se sondou LCROSS, ale na rozdíl od ní zůstává na oběžné dráze.

ČTĚTE TAKÉ: Snímek zachycuje mrak zvířený dopadem sondy na Měsíc
                       Na Měsíci je voda, potvrdil to řízený dopad sondy