Sluneční balony jako zdroj energie

Nebe poseté blyštivými nafukovacími balony, dole místo pouťových atrakcí však jen prázdnota gigantických ploch pouští či oceánů. I tak lze ekologicky vyrábět elektřinu, tvrdí izraelští vědci.

Dva a půl kilogramu vážící balon o průměru tři metry, plněný heliem a potažený dvoumilimetrovou vrstvou slunečních panelů, bude schopen vznášet se ve výšce několika set metrů po celý rok, aniž bude muset být znovu plněn. Se zemí jej jako pupeční šňůra bude poutat kabel vedený do invertoru, kde se získaná elektrická energie promění ve formu využitelnou pro domácnost. Jeden balon přitom podle vědců vyrobí tolik energie jako pětadvacet metrů čtverečních slunečních panelů. Oproti slunečním panelům jsou však náklady na pořízení balonu prý sotva poloviční.  

"Balony po sobě nezanechávají žádnou karbonovou stopu. Helium je plyn vyskytující se v přírodě, nemá špatný vliv na životní prostředí," pochvaluje si vývojový inženýr Pini Gurfil z izraelského technologického institutu Technion, který doufá, že by první sluneční balony mohly vyrazit k nebesům do roka a do dne. „Systém ušetří nejen místo na zemi, ale i zdroje, jako je sklo a kovy nutné pro sluneční energetické systémy umístěné na zemi,“ sdělil Gurfil agentuře Reuters.

Výrobci klasických solárních panelů se zatím konkurence nebojí. Zábor půdy pro sluneční elektrárny na zemi podle nich není problémem ani ve vyspělém světě, natož v odlehlých oblastech, do nichž inženýři hodlají balony umístit. Gurfil však upozorňuje, že ve městech jsou sluneční panely na střechách často stíněny například výškovými budovami a navíc jsou nasměrovány většinou jen na jednu stranu.

Oproti tomu mnohé z nejslunnějších míst na planetě leží právě uprostřed oceánů a pouští, kulatý tvar navíc zajišťuje, že se balonům vždycky dostává přímého světla. Balony jsou snadno přepravovatelné, nepotřebují téměř žádnou infrastrukturu a mohou být napuštěny přímo na místě, takže by se daly podle návrhářů využít například jako nouzový zdroj energie v oblastech, kde dojde k výpadku proudu v důsledku přírodních katastrof.

Foto: archiv