Stephen Hawking chce v Cambridgi skončit

Slavný britský astrofyzik Stephen Hawking, označovaný někdy za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, chce příští rok opustit svou katedru na univerzitě v Cambridgi. Hodlá se ale dál věnovat svým studiím času a prostoru. S odvoláním na univerzitu to dnes oznámila agentura AP.

Univerzita uvedla, že Hawking odstoupí příští rok v září. Bude ale na univerzitě dál působit jako emeritní lukasiánský profesor matematiky, což je titul, který mu byl udělen v roce 1979. Titul zavedl v roce 1663 člen univerzitního parlamentu reverend Henry Lucas. Lukasiánským profesorem byl také Newton.

"Těšíme se, že bude pokračovat v akademické práci v oddělení aplikované matematiky a teoretické fyziky a že bude hrát vůdčí roli při výzkumu vesmíru a gravitace," citovala AP šéfa tohoto oddělení Petera Haynese.

Hawking proslul svými pracemi o vzniku, stavbě a vývoji vesmíru a o povaze času. Velkou část svého bádání věnoval černým dírám. Do povědomí širší veřejnosti se zapsal svými popularizačními knihami, především dnes už legendární Stručnou historií času.

Je mu 66 let. Od mládí trpí chorobou postihující pohybové neurony. Je ochrnutý prakticky na celém těle a od roku 1985 není schopen řeči. Se světem komunikuje pouze pomocí speciálně upraveného počítače, který ovládá bradou nebo pohyby očí.