Unikátní záběry z Marsu. Sonda tam hledá život

Americká sonda Phoenix v pondělí po desetiměsíčním letu úspěšně dosedla na povrchu planety Mars. Oznámily to agentury s odvoláním na sdělení amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Phoenix je první sonda, která bude na čtvrté planetě Sluneční soustavy zkoumat polární pláně. Vědci doufají, že jim mimo jiné pomůže při pátrání, zda na Rudé planetě mohou existovat primitivní formy života, nebo zda se zde dokonce již nevyskytovaly.

LET SONDY SI PROHLÉDNĚTE ZDE.

Ve středisku letové kontroly NASA propukl nadšený jásot, když po komplikovaném a riskantním přistávacím manévru dorazil na Zemi signál potvrzující, že Phoenix dosedl na povrch Marsu. Vědci se začali objímat a poplácávat. "Ani v mých snech to neběželo tak skvěle jako ve skutečnosti," prohlásil podle agentury AP manažer projektu Barry Goldstein.

Prvním úkolem sondy nyní bude prověřit dodávky energie a stav vědeckého vybavení. Poté, co se usadil prach zvířený přistáním, rozvinul Phoenix solární panely. "Nejtěžší část skončila, ale pořád ještě zbývá dost velké drama," dodal Goldstein.

Phoenix překonal na cestě k Marsu vzdálenost 711 milionů kilometrů. Při sestupu, který letoví kontroloři označili za "sedm minut hrůzy", provedl pečlivě připravený sled úkonů, zahrnující mimo jiné rozvinutí padáku, odhození tepelného štítu a včasné zapnutí pomocných raket, které pád zpomalily na přistávací rychlost osm kilometrů za hodinu.

Sonda bude zkoumat horniny a uskutečňovat meteorologická měření v okolí místa přistání. Na rozdíl od vozítek Spirit a Opportunity, která již čtyři roky brázdí povrch Marsu, se nebude přemísťovat.

Phoenix má hmotnost 350 kg a s anténami výšku 2,2 metru. Energii mu dodávají dva sluneční panely poměrně netypického vějířovitého tvaru s rozpětím více než 5,5 metru. Je vybaven sedmi vědeckými přístroji, třemi kamerami, zařízením pro sběr a analýzu odebraných vzorků půdy a meteorologickou stanicí.

První dny bude sonda sbírat vzorky, následovat budou už jen meteorologická měření. Vzorky prachu a ledu bude analyzovat a bude v nich hledat stopy organických sloučenin, jež jsou chemickými stavebními prvky života. Zařízení má také zjistit, zda led na Marsu někdy v minulosti roztál.

Vědci neočekávají, že by Phoenix našel vodu v tekutém skupenství, protože místo, kde přistál, je příliš chladné. Uvádějí ale, že pokud na planetě někdy existovaly základní složky života, pak by v ledu pravděpodobně zůstaly uchovány. To potvrzuje i Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z české Akademie věd. Podle něj sonda nebude hledat život, ale zjišťovat, zda jsou v půdě organické látky. I ty ovšem mohou být jen pozůstatkem materiálu, který přinesly meteority či komety.

Pokud se ovšem prokáže, že v oblasti marsovské polární ledové čepičky, na jejíž hranici sonda přistála, je dostatečné množství vody, pak to bude podle Vítka bonus pro případnou budoucí výstavbu základny s lidskou posádkou. Voda je totiž nejen sama o sobě potřebná k životu, ale je také nejjednodušším zdrojem kyslíku pro dýchání, protože její elektrolýza je nejjednodušší chemický postup, jak kyslík vyrobit.

Mise Phoenixu je plánována asi na devadesát marsovských dní, sonda by ovšem mohla pracovat i 140 až 150 dní (jeden den na Marsu, zvaný sol, trvá 24 hodin a 37 minut). Vše závisí na dodávkách energie, kterou zajišťuje dvojice slunečních panelů. Na panelech se bude postupně usazovat prach a navíc délka slunečního svitu se vzhledem k tomu, že jde o polární oblast, bude zkracovat. To vše způsobí, že Phoenix bude mít dostatek energie maximálně do října.

Na palubě přistávacího modulu je kromě pracovních přístrojů umístěno také DVD z křemenných skel jako vzkaz případným mimozemským civilizacím nebo mnohem pozdějším lidským generacím návštěvníků planety. Na disku jsou literární díla se vztahem k Marsu - například Válka světů od H. G. Wellse a rovněž jména více než 250 tisíc lidí, kteří se zaregistrovali na stránkách projektu.

Úspěšné přistání Phoenixu je pro NASA úlevou. Rudá planeta nemá u Národního úřadu pro letectví a vesmír právě nejlepší pověst - více než polovina pokusů o přistání zde selhala. Jedná se navíc o první "měkké přistání" od dosednutí dvojice sond Viking v roce 1976. Spirit a Opportunity, které úspěšně přistály před čtyřmi lety, využily kombinaci padáku a airbagů, s jejichž pomocí dopadly na povrch a pak chvíli poskakovaly jako míč.

Foto: Reuter, AP, ČTK