V centru Prahy zavraždili českou vědu

Z okna Ústavu dějin umění AV visí na oprátce figurína představující vědce z Akademie věd. Pověsili ji tam dnes účastníci happeningu Vražda české vědy ve snaze upozornit na snižování rozpočtu Akademie věd a na omezování základního výzkumu v České republice.

Před průčelím ústavu na nároží pražských ulic Na Perštýně, Husovy a Jilské se dnes „pět minut po dvanácté" sešlo několik stovek lidí. Z oken visely černé prapory a velký nápis na rudém plátně informoval o „vraždě české vědy".

ČTĚTE TAKÉ: Válka o peníze na českou vědu se přiostřuje
                        Spor o Akademii věd se dostal na stránky Nature

Trest smrti provazem

Vládní Radu pro výzkum a vývoj, na jejíž doporučení vláda škrty schválila, autoři happeningu překřtili na Nejvyšší radu pro zánik a zábor a jejím jménem vynesli rozsudek nad vědeckým pracovníkem Akademie věd České republiky. Obvinili ho mimo jiné z toho, že „se svévolně věnoval základnímu výzkumu za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností" nebo že „upřednostňoval kvalitu před kvantitou".

Čtení rozsudku dav doprovázel pískáním a voláním „fuj!" na adresu odsouzeného. „Všechno už stejně bylo vymyšleno!" zvolal kdosi.

Fotogalerii z happeningu si prohlédněte ZDE.

„Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem byl jednomyslně shledán naprosto neužitečným a společensky nežádoucím, a proto se odsuzuje k trestu smrti provazem. Jakákoliv diskuse a obhajoba byla předem zamítnuta, rozsudek byl již vykonán!"

Načež byla figurína symbolizující českého vědce s oprátkou kolem krku shozena z okna ústavu. Dav to vítá nadšeným potleskem a provoláváním slávy na adresu katů. Účastníci happeningu sehráli skvěle roli zfanatizovaného davu lačnícího po krvi.

Plný text rozsudku najdete na konci článku.

Mezi účastníky bylo možno zahlédnout například astrofyzika Jiřího Grygara, ředitele Ústavu molekulární genetiky AV Václava Hořejšího, virologa Jana Konvalinku (spolupracovníka Antonína Holého při vývoji antivirových léků), fyzikálního chemika Pavla Jungwirtha, botanika Jiřího Sádla nebo parazitologa a evolučního biologa Jaroslava Flegra z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Čeští vědci se totiž domnívají, že ohrožena není pouze Akademie věd, ale v konečném důsledku základní výzkum jako takový - včetně vědy na vysokých školách.

ČTĚTE TAKÉ: Spor o peníze pro Akademii věd: Jde o její majetek?
                        Průmysl i politici komentují krácení rozpočtu Akademie věd

Škrty v rozpočtu

Akademie věd dostane ze státního rozpočtu příští rok proti letošku o 1,03 miliardy korun méně, což představuje pokles o dvacet procent. Rozpočet naší největší vědecké organizace se tak dostane na úroveň z roku 2006. A podle předběžného výhledu má pokles pokračovat i v dalších letech - v roce 2011 o 34 procent proti současnému stavu a v roce 2012 o 48 procent, tedy téměř o polovinu.

„Navrhovaný pokles v roce 2010 a zejména obdobný vývoj v dalších letech by nevyhnutelně znamenal zánik soustavy pracovišť Akademie věd ČR v jejich současné podobě," tvrdí předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Zatímco Akademii věd se rozpočet krátí, například ministerstvo průmyslu a obchodu dostane více peněz na projekty aplikovaného výzkumu. Takový postup je podle Jiřího Drahoše krátkozraký: „Řečeno ekonomickou terminologií: není důležité, aby se dnes vyrábělo naplno. Důležitá je pravděpodobnost, že to bude možné i zítra."

ČTĚTE TAKÉ: Nositel Nobelovy ceny v Praze obhajoval základní výzkum

„Politici, kteří vidí dále než na špičku nosu, chápou, že vědu za krize není dobré omezovat. Stačí se podívat, co dělají inteligentní politici, třeba Barack Obama nebo Angela Merkelová," uvedl pro TÝDEN.CZ přímo na happeningu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. „Aplikovaný výzkum u nás nefunguje a bez dobrého základního výzkumu ani fungovat nebude. Budeme montovat součástky, které vymyslí někdo jiný," dodal.

Podle Jungwirtha se rada pokusila znepřátelit mezi sebou Akademii věd a vysoké školy. „Ale obě strany pochopily, že to je útok na oba. Je to snaha vytunelovat peníze určené na základní výzkum - místo toho jdou do průmyslového výzkumu, do černé díry, kam padají miliardy, které nenesou skoro žádné výsledky a nikdo se nad tím nepozastavuje."

Nepovedená metodika

Pro současný spor je důležitá i skutečnost, že nepanuje shoda nad tím, jaké vědecké výsledky lze považovat za skutečně kvalitní. Nově přijatý způsob hodnocení české vědy se pokouší převést rozmanité vědecké výsledky na body, na jejichž základě je možno sestavovat žebříčky a přidělovat finance. Systém se však pokouší jednotně hodnotit nesouměřitelné obory. Vědce nutí, aby vykazovali „výsledky pro výsledky", ve vědeckých článcích citovali sami sebe a patentovali si technologie, o jejichž praktické využití nikdo nestojí.

„Více nekrologů - více bodů," zaznělo dnes mimo jiné z davu před Ústavem dějin umění. Byla to narážka na skutečnost, že nekrolog publikovaný v Nature přinesl autorovi do hodnocení kvality vědecké práce stejně bodů jako mnohaletá práce na odborné monografii.

„V průzkumech vycházejí vědci jako druhé nejdůvěryhodnější povolání. Poprvé jsme se ozvali a doufám, že nás veřejnost uslyší. Dvacet let jsme mlčeli a pracovali, ale teď je potřeba zvednout hlas a jsem rád, že jsme to udělali vtipným a kulturním způsobem," komentuje průběh happeningu Pavel Jungwirth.

Foto: Jan Schejbal, Petra Mášová, ČTK