Většina minerálů by neexistovala, nebýt života

Země není jedinečná pouze tím, že na ní vznikl život. Všechna ostatní tělesa sluneční soustavy trumfne i rozmanitostí geologického složení. Nyní se ukazuje, že mezi životem a geologickou rozmanitostí existuje přímá souvislost. Nebýt života, dvě třetiny z více než čtyř tisíc pozemských minerálů by nikdy nevznikly.

Tvrdí to vědci z Carnegie Institution v aktuálním čísle odborného časopisu American Mineralogist. Prošli všechny známé procesy, jimiž minerály mohou vznikat, a došli k závěru, že pouze fyzika a chemie na vysvětlení pozemského minerálního bohatství nestačí.

Mezihvězdný prach obsahoval asi tucet minerálů. Tlak a teplota panující uvnitř Slunce a planet pomohly ke vzniku dalším asi šedesáti minerálům. Následná vulkanická činnost a interakce horniny s kapalnou vodou obohatila "mineralogickou sbírku" mnohem výrazněji - asi na 500 druhů. Do tohoto stádia geologické rozmanitosti se pravděpodobně kromě Země dostaly i Mars a Venuše.

Jedinečná Země: desková tektonika a život

Jenom na Zemi ale vznikaly ještě další minerály. Z geologických sil se o to zasloužila především desková tektonika, tedy postupné zasouvání zemských desek do hlubin pláště, jejich roztavení a zároveň vznik nové zemské kůry na jiných místech planety. Díky tomu počet druhů minerálů přesáhl tisícovku.

Ale největší impuls pro "evoluci" minerálů znamenal až vznik a rozvoj života. "Z přibližně 4300 minerálů, které na Zemi známe, snad až dvě třetiny vznikly přičiněním života," říká jeden z autorů studie, geofyzik Robert Hazen.

Hlavní zásluhou živých organismů, konkrétně mikroskopických řas, je obohacení pozemské atmosféry o kyslík. Ten dnes tvoří přibližně 21 objemových procent vzduchu, zatímco ještě před 2,5 miliardami let v atmosféře téměř zcela chyběl. Mnoho minerálů vzniklo až díky oxidaci železa, mědi a řady dalších prvků.

Mikroorganismy se zasloužily také o vznik mnoha sedimentů a jílových minerálů. Křemičité a vápenaté schránky dnes tvoří mocné sedimenty na mořském dně i na pevnině.

"Jedním z důsledků tohoto zjištění je, že analýza geologického složení cizích planet a měsíců může poskytnout zajímavé informace o potenciální existenci života," uzavírá Robert Hazen.

Foto: Profimedia