Výběr vědeckých projektů placených z EU provázejí spory

Ministerstvo školství dnes předběžně vybralo šest velkých vědeckých projektů, které mají šanci získat evropské prostředky z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Vycházelo z doporučení zahraničních odborníků, kteří projekty hodnotili. S postupem ministerstva ale nesouhlasí Akademie věd...

Program by měl být v Bruselu schválen v nejbližších dnech. Definitivní rozhodnutí o tom, které projekty nakonec uspějí, padne zřejmě v květnu příštího roku. Oznámila to mluvčí ministerstva Kateřina Böhmová.

Laser, biotechnologie, geotermální energie...

Jedním z projektů, které dnes ministerstvo zařadilo do seznamu, je projekt laseru (ELITPALS), který v současnosti v dané kvalitě na světě neexistuje, uvedl úřad. Dalším je Biotechnologické a biomedicínské centrum (BIOCEV), které má vzniknout ve spolupráci Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci u Prahy.

Záměrem projektu IT4Innovations je vybudovat v Ostravě velké počítačové centrum a vytvořit výzkumný tým zaměřený na aplikovanou informatiku a výpočetní technologie. Do šestice se zařadilo také Centrum pro výzkum energetického využití litosféry (CVEVL), které je zaměřeno na výzkum možností využití geotermální energie litosféry. Projekt s názvem Udržitelná energetika se týká posílení výzkumné kapacity hlavně v oblasti jaderné energetiky.

Posledním schváleným projektem je Středoevropský technologický institut (CEITEC), na kterém se podílejí především brněnské vysoké školy. Do šestice se naopak nedostala Středoevropská synchrotronová laboratoř (CESLAB) v Brně, jejíž vybudování navrhuje Akademie věd.

Akademie věd je kroky MŠMT znepokojena

Ministerstvo se kvůli rozhodování o projektech v poslední době setkalo s kritikou mimo jiné ze strany Akademie věd, která se týká hlavně posledních dvou jmenovaných projektů. Ministerstvo podle akademiků dezinterpretovalo doporučující hodnocení odborníků.

Akademie věd je znepokojena "hrozbou znehodnocení potenciálu operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a nenapravitelného poškození budoucího vědeckého potenciálu České republiky". Na zítřek svolává tiskovou konferenci, na které hodlá novinářům předložit jí dostupné materiály o vyhodnocení projektů. Akademie to zatím nevyslovila naplno, ale předmětem sporu je téměř jistě právě její projekt Středoevropské synchrotronové laboratoře, který mezi šesti vybranými projekty chybí.

S postupem ministerstva školství není spokojen ani sociálnědemokratický poslanec Ivan Ohlídal, který minulý týden obvinil Jana Vitulu (KDU-ČSL) z MŠMT, jenž má rozdělení peněz na starosti, že dezinterpretuje hodnocení projektů panelem zahraničních odborníků a usiluje o vyřazení některých vysoce hodnocených projektů.

Vitula ale kritiku ze strany Ohlídala i Akademie věd odmítá. "Akademie věd je historicky bezesporu významným partnerem v rámci segmentu výzkumu a vývoje v ČR. Není však možné zneužívat tohoto prestižního postavení k prosazování jednostranných zájmů. My jsme udělali maximum pro to, aby celá věc proběhla korektně a transparentně," uvádí Vitula na internetových stránkách ministerstva.

Z bruselské pokladny je pro program vyčleněno asi 2,07 miliardy eur, tedy zhruba 50 miliard korun. To je téměř osm procent všech prostředků, které může ČR v rozpočtovém období 2007 až 2013 z Bruselu získat.

Foto CESLAB