Z Afriky pochází nejen první člověk, ale i vši

Vši, které vědci objevili u tisíc let starých mumií z Peru, podporují názor, že tento obtížný drobný hmyz doprovází člověka na jeho cestě už z Afriky před 100 tisíci let.

Podle agentury Reuters genetické testy ukázaly, že tyto vši jsou téměř identické s ostatními rody nalezenými po celém světě, jež byly datovány do doby, kdy se první lidé vypravili z černého kontinentu osídlit další části planety.

"Dokládá to, že tento genetický typ se rozšířil po světě v době, kdy po něm migrovali lidé," vysvětlil David Reed z Floridské univerzity, který se podílel na výzkumu. "Víme tedy, že tento parazit se rozšířil po Zemi společně s námi," zdůraznil.

Jsou tři druhy vší - A, B a C. Na "áčko" lze narazit kdekoliv na světě, "béčko" je běžné v Severní Americe a Evropě. Céčko je poměrně vzácné. Existovala teorie, že druh B se vyvíjel samostatně v celé Americe a že do Nového světa přinesli typ A s sebou evropští průzkumníci, zatímco zpátky do Evropy s sebou vzali béčko.

Vši, které zkoumal Reed, byly odebrány ze dvou mumií, nalezených na pouštním pobřeží jižního Peru. Mumie patřily příslušníkům kultury Chiribaya, byly datovány do doby kolem roku 1000 a měly velmi složitou úpravu vlasů. Z hlavy jedné z nich badatelé extrahovali přes 400 vší, z druhé asi 500.

"Je opravdu pozoruhodné, jak byly zavšivené," rozplýval se nad biologickým materiálem Reed v časopise Journal of Infectious Diseases. Podle jeho názoru složité copy zřejmě neumožňovaly pravidelné rozčesávání, což vytvářelo ideální prostředí pro "chov" vší.

Reedovi se podařilo získat ze vší nedotčenou DNA, která ukázala na typ A, a to u všech. Znamená to, že tento druh vší se rozšířil po Americe dlouhá staletí předtím, než na její půdu vstoupila noha Evropana.

Genové sekvence tohoto hmyzu může vědec nyní využít k vystopování a datování lidské migrace po celém světě. Tato krvežíznivá zvířátka mohou žít pouze na lidském těle. Jakmile jej opustí, umírají velmi rychle, jelikož na jiném živočichovi nepřežijí.

Přenášejí také nemoci, jako je tyfus. Reed je dokonce přesvědčen, že i vši nalezené na mumiích jsou nositeli bakterií rodu Rickettsia, které jsou nositeli tyfu. I geny této bakterie mohou pomoci zjistit, kudy se ubíraly cesty prehistorických lidí. A prý lze i dopátrat, jestli tyfové onemocnění bylo domovem v Novém světě, odkud jej do Evropy přinesli vlastně nazpět Evropané.

Ilustrační foto: Didier Raoult, ideje.cz