Začíná simulovaný let na Mars. Za české asistence

Vědci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně budou v rámci mezinárodního projektu Mars 500 zkoumat psychiku posádky simulovaného letu k rudé planetě, který dnes začne v Moskvě. Šestičlenná posádka se uzavře do makety kosmické lodi a stráví v izolaci 105 dní.

Kosmický simulátor bude umístěn v Pozemním experimentálním komplexu v Ústavu lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd. Mars 500 je totiž společným projektem, který tento ústav organizuje ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou. Na experimentu se budou podílet vědci ze zemí sdružených v ESA, Ruska, Kanady a USA. Posádku tvoří čtyři Rusové, Francouz a Němec.

ČTĚTE TAKÉ: Čtyři Evropané jsou připraveni k simulaci letu na Mars

Cesta skutečné kosmické lodi s lidskou posádkou k Marsu bude v budoucnosti trvat téměř dva roky. Poletí 250 dní, zhruba měsíc bude kroužit kolem planety, zatímco část posádky přistane s modulem na povrchu Marsu. Dalších 240 dní bude trvat, než se astronauti opět vrátí na Zemi. To je dost dlouhá doba na to, aby vyvolala neočekávané stresové situace, na které je potřeba budoucí posádku připravit. A právě k tomu má posloužit experiment českých vědců.

Boj s ponorkovou nemocí

Posádka si bude muset při simulovaném letu poradit prakticky s jakýmikoliv problémy. Pomáhat jí v tom bude "na dálku" moskevské řídící centrum, které bude mít možnost konzultací s rodinami členů posádky. Muži budou mít možnost ukončit experiment na vlastní žádost.

Informace o soudržnosti posádky a o mezilidských vztazích bude vědecký tým v Česku dostávat prostřednictvím moskevského řídícího centra a pravidelně je vyhodnocovat originální matematicko-analytickou grafickou metodu, kterou lze vyjadřovat vztahy či napětí mezi členy posádky. Takto získané „mapy" umožní do jisté míry předvídat stresové situace a předcházet jim.

Po skončení první, 105denní části projektu je na konec letošního roku plánováno zahájení další etapy trvající 520 dní. Pro ni ještě nebyla experimentální posádka vybrána.

O vesmírném programu, který by měl vyvrcholit cestou na Mars, hovořil před zhruba pěti lety americký prezident George Bush. Řekl, že by Američané měli být nejpozději v roce 2020 na Měsíci a odtud vyrazit o deset let později na Mars. Vědci ale uvažují i o mezinárodním vesmírném projektu.

Foto: ESA