Vědci objevili strom starý 385 milionů let

Zkamenělé a především téměř nedotčené vrchní části stromů připomínajících kapradinu, jejichž stáří je kolem 385 milionů let, nalezli vědci ve Spojených státech. Nález jim pomůže vysvětlit evoluci lesů a jejich vliv na zemské klima. Odborníci jsou přesvědčeni, že fosilie jsou svědectvím prvních stromových porostů na Zemi, které pohlcovaly kysličník uhličitý a ochlazovaly tak zemský povrch.

Nález koruny a částí kmenů ukončil spekulace o zkamenělých kořenech z období středního devonu, jež byly objeveny před více než 130 lety právě v jednom nedalekém kamenolomu v newyorské Gilboe. Do současného nálezu totiž vědci netušili, jak mohl vypadat vršek nad těmito kořeny. "Vyřešili jsme tuto dlouhotrvající hádanku," prohlásila paleontoložka Linda VanAllerová Hernicková z muzea státu New York v posledním čísle časopisu Nature.

Nedotčenou korunu a část kmene našla Hernicková společně se svým kolegou Frankem Mannolinim v roce 2004 a o rok později osm a půl metru dlouhou část kmene stromu stejného druhu. Dohromady dávají strom rodu Wattieza, který svou vějířovitou korunou připomínal dnešní palmy. Dorůstal do výšky deseti metrů a rozmnožoval se výtrusy.

"Dosud se paleobotanikové domnívali, že strom Archaeopteris byl tím nejstarším. Teď víme, že rostliny vypadající jako stromy tu rostly hojně už mnohem dříve," uvedla badatelka. Stromy připomínající kapradiny jsou zhruba o 23 milionů let starší než Archaeopteris, jenž se podle Hernickové podobal dnešním stromům s obvyklým větvovím.

Místo listů však Wattieza měla vějířovité větve s větvičkami připomínajícími kartáč na čištění lahví, popsal strom paleobiolog William Stein z newyorské Binghamtonské univerzity. Větve opadávaly na zem a jak se rozkládaly, vytvářely nový potenciální zdroj potravy pro živočichy, především pro hmyz. "Je to úžasný nález, který nám umožnil znovu vytvořit staré lesní ekosystémy," pochvaloval si Christopher Berry z univerzity v Cardiffu, který byl k výzkumu povolán jako uznávaný odborník na fosilie stromů.

"Rozšiřování stromového porostu odebíralo velké množství kysličníku uhličitého z atmosféry. Způsobilo to pokles teplot a vytvoření podmínek na planetě, které se velmi podobaly těm dnešním," dodal.

Střední devon, kam spadají zkamenělé stromy, se vyznačoval zvýšením hladiny moří, což zase podnítilo diverzifikaci života v teplých i mělkých vodách a na pevné zemi rychlý rozvoj vegetace, včetně prvních stromů.

Foto: archiv