Britští vědci věří, že rozlouskli záhadu Stonehenge

Věda a technika
22. 12. 2011 21:05
Vědci zjistili, odkud pocházejí kameny ze Stonehenge.
Vědci zjistili, odkud pocházejí kameny ze Stonehenge.

Britští vědci jsou přesvědčeni, že se jim konečně podařilo s jistotou určit, odkud pochází drtivá většina kamenů použitých při stavbě starověkého megalitického komplexu ve Stonehenge v jižní Anglii.

Pracovníci z Waleského národního muzea a Leicesterské unverzity lokalizovali původ stavebního materiálu ve Stonehenge jen pár desítek metrů od Craig Rhos-y-felin u Pont Season. Ředitel muzea Richard Bevin zdůraznil, že díky tomuto překvapivému zjištění nyní vědci mohou začít řešit záhadu způsobu, jakým byly kameny přepravovány do hrabství Wiltshire.

Po dlouhou dobu se vědecká obec domnívala, že stavitelé komplexu z doby bronzové získávali kameny z pahorkatiny Preseli.

Vědci sbírali vzorky ze skalisek v Pembrokeshiru s cílem odhalit původ kamenů v komplexu nedaleko jihoanglického Amesbury. Analyzovali jejich minerální složení a texturu skal. Touto petrografickou metodou zjistili, že 99 procent vzorků je stejných jako v Pembrokeshiru.

Jde o horninu sopečného původu zvanou riolit, která se liší od jiných hornin v jižním Walesu a nachází se výhradně na ploše pouhých několika stovek metrů čtverečních.

Jakmile archeologové znají původ kamenů, mohou nyní přikročit k ověření, jak byly kameny z Pembroke do Stonehenge v období mezi lety 3000 a 1600 před naším letopočtem dopraveny. Předpokládalo se, že ty nejtěžší kusy byly přepravovány na vorech po řece Avon a Bristolském kanálu.

Tuto hypotézu ale komplikuje skutečnost, že Pont Season leží severně od Preseli, tedy relativně daleko od obou vodních toků. Stavitelům doby bronzové teoreticky mohla pomoci sama příroda - díky trase ledovce z doby ledové mohla přiblížit kameny směrem ke Stonehenge. Nicméně ve zmíněné waleské oblasti jiné kameny stejného původu nejsou, takže i tato možnost není příliš pravděpodobná.

V dubnu roku 2000 byl navíc proveden pokus s přepravou giogantockého kusu z Walesu do Salisbury jak po zemi, tak po moři. Trasa byla dlouhá 386 kilometrů a během přepravy byla použita pouze lidská síla a technologie z doby před 5000 lety. Balvan dodnes odpočívá na mořském dně u přístavu Milford Haven.

Autor: ČTK Foto: Profimedia

Další čtení

ilustrační obrázek

Vědecká budoucnost Česka: 23 osobností převezme prémii Otto Wichterleho

Věda a technika
24. 6. 2026
Škoda Auto představila svůj dosud největší model. Velké elektrické SUV pod názvem Peaq pojme až sedm pasažérů a představuje elektrickou alternativu ke spalovacímu modelu Kodiaq. Vyrábět se začne v létě a k prvním zákazníkům v Česku by se měl dostat ještě před koncem roku. Při světové premiéře vozu to uvedli zástupci společnosti Škoda.

Škoda představila největší vůz své historie. Elektrický Peaq ujede přes 630 kilometrů (Fotogalerie)

Věda a technika
23. 6. 2026
Zkušební plavba repliky pravěkého člunu na přehradní nádrži Rozkoš

Cesta za neolitem: Expedice Monoxylon zahájila plavbu mezi řeckými ostrovy

Věda a technika
20. 6. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ