Ve slavném Údolí králů nepráchnivějí jen kosti vládců země Kemet. Až dvě třetiny rovů patří lidem, kteří nikdy odznaky královské moci v rukou nedrželi. Jeden za takových hrobů teď vydal část svého tajemství.
Údolí králů leží na západním nilském břehu naproti dnešnímu Luxoru, za časů faraonů nazývanému Veset. Zatím v něm vědci objevili 63 hrobů, z nichž nejznámější je krypta KV 62, která patřila Tutanchamonovi. Teď otevřeli egyptologové z univerzity v Basileji hrob označovaný jako KV 40, Objevili v něm pozůstatky nejméně padesáti těl. Zatím se jich podařilo identifikovat a pojmenovat zhruba třicet. Nejspíš jde o příbuzné faraonů Thutmoseho IV. a Amenhotepa III. Oba monarchové spadají do osmnácté dynastie. Je to nejprozkoumanější staroegyptská panovnická linie vůbec.
Označení dynastie je v případě dějin země na řece Nil jen volné. Faraonové z jedné dynastie nemusí být pokrevně příbuzní. V případě Thutmoseho IV. a Amenhotepa III to tak ale pravděpodobně bylo. Thutmose, který vládl v letech 1401 až 1391 nebo 1397 až 1388 před Kristem, byl nejspíš otcem Amenhotepa (1391 až 1353 nebo 1388-1351).
Podle egyptologů se mnoho uživatelů hrobky honosilo titulem "princ" nebo "princezna." Byly to tedy buď přímí potomci, nebo blízcí příbuzní obou vládců.
Spící potentáti
Hrobka měla jednu centrální komoru a tři postranní. Ostatky mrtvých spočívaly v pohřebních džbánech. Podle popisků nádob ležely v rovu těla nejméně osmi dosud neznámých královských dcer a čtyř synů. Většina pohřbených byla dospělých. Část těl ale patřila dětem. "Objevili jsme pozoruhodné množství pečlivě mumifikovaných novorozenců a dětí, kteří by normálně byli pohřbeni skromněji," řekla jedna ze členek objevitelského týmu Susanne Bickelová. Hrob musel patřit významným lidem.
"Myslíme si, že v hrobce byli pohřbíváni rodinní příslušníci královského dvora po dobu několika desetiletí," svěřila se Bickelová. Objev je zajímavý, protože pomůže vědcům odhalit, kdo byli lidé v hrobkách z Údolí králů, které králům nepatřily. Těch je zhruba šestašedesát procent.
"Protože hrobky většinou nemají označení a byly intenzivně vykrádány, mohli jsme zatím jen spekulovat, kdo v nich leží," prohlásila Bickelová.
Zloději a squatteři
Aby se vědci k hrobce KV 40 dostali, museli vykopat šestimetrovou šachtu. I přes obtížný přístup byla v historii mnohokrát vykradena. Většina zlodějů do ní pronikla ještě v antice. Poslední však rov navštívili ještě na konci předminulého století. Vedle zlodějů se v hrobce usídlili i Squatteři. Podle vědců ji využívali k pohřbům kněží z devátého století před Kristem, dvě stě let poté, co bylo pohřebiště v údolí králů opuštěno. Uvnitř komor našli archeologové zbytky dřeva a kartonáže, materiálu, do nějž se balily mumie.
Stěny vnitřních místností hrobky byly ohořelé. Požár mohly způsobit pochodně vykradačů hrobů. Zajímavé je, že egyptologové z Basileje nebyli první, kdo hrob otevřel s vědeckým záměrem. V roce 1899 je předešel Francouz Victor Loret. Nedostal se ale příliš hluboko a nezveřejnil o vykopávkách žádnou zprávu.
