Už v mladší době kamenné se lidé podrobovali operacím lebky a zákroky přežívali. Podle agentury DPA to ve čtvrtek oznámili lékaři z univerzitní kliniky v severoněmeckém Rostocku. Zjistili to při počítačové analýze lebky takzvaného müritzského Ötziho (který nemá nic společného se slavnějším alpským Ötzim).
Na lebce tohoto pravěkého člověka, jehož pohlaví není zatím s jistotou určeno, je vyvrtaný otvor. Neurochirurg Jürgen Piek a radiolog Karlheinz Hauenstein ji proto podrobili počítačové tomografii, aby zjistili důvod operace.
Pravěký operatér použil k zákroku pazourek. O případném umrtvení však mohou vědci jen spekulovat. Otvor v lebce má rozměry osm krát pět centimetrů. To, že trepanaci müritzský Ötzi přežil, dosvědčují známky hojení v oblasti rány. Podle výsledků analýzy žil po operaci ještě několik týdnů nebo měsíců.
"Kdo to provedl, musel svému řemeslu dobře rozumět," řekl Piek. Dodal, že to byl úctyhodný výkon, protože lidé tehdy měli pro otevření lebky k dispozici jen primitivní nástroje, kterými mohli snadno poškodit mozkovou blánu.
Hrob müritzského Ötziho archeologové odkryli v roce 2009 na stavbě fermentačního zařízení u Vietzenu nedaleko meklenburského jezera Müritz. Jméno dostal po slavnějším kolegovi z pozdní doby kamenné, který byl v mimořádně zachovalém stavu nalezen před dvaceti lety v Alpách.
Doposud bylo v Evropě objeveno z doby kamenné asi 450 lebek, které nesou stopy trepanace. Většina z nich vznikla po ošetření zranění. Často jde o mužské ostatky a zranění je na levé polovině hlavy, což svědčí podle Pieka o úderu praváka.
