Z třetího kolena
Evropané mají víc neandertálských genů než jiní lidé

Neandertálci nám nechali část své genetické výbavy. Obyvatelům starého kontinentu se asi hodila víc, než ostatním lidem. Zatím nikdo neví proč.

Neandertálci jsou naši nejbližší známí příbuzní. Byl to buďto samostatný druh člověka, nebo jen náš vlastní podruh. Vyjdeme-li z časté definice, že do jednoho druhu se počítají jedinci, kteří se mohou navzájem plodně křížit, je vhodnější druhý přístup. Neandertálci se totiž s lidmi křížili a stopy jejich DNA zůstaly v naší genetické výbavě. Skupina vědců pod vedením Philippa Khaitoviche z institutu pro výpočetní biologii v čínské Šanghaji zjistila, že pokud jste z Evropy, máte neandertálských genů spoustu. Píšou to v časopise Nature Communiations.

Všichni lidé pochází z Afriky. Před přibližně osmi až čtyřmi sty tisíci lety se ale z lidských populací, které osídlily Evropu a Asii, oddělili neandertálci. Dlouho v obou oblastech převládali. Před sedmdesáti až šedesáti tisíci lety se však z Afriky začali šířit lidé moderního typu. Obě populace v Evropě koexistovaly až do období před pětačtyřiceti až třiceti tisíci lety, kdy neandertálci vyhynuli. Proč se tak stalo, není jasné, ačkoliv vědci přišli se spoustou různých vysvětlení.

Neandertálci a lidé moderního typu žili vedle sebe desítky tisíc let a křížili se. Khaitovichův tým tvrdí, že v dědičné výbavě Evropanů zůstalo proti zbytku lidstva přibližně třikrát víc genů určité skupiny než v genomu zbytku lidstva. Jsou to geny, které mají co do činění s rozkladem tuků.

Z počítačové analýzy, se kterou si vědci dali práci, navíc plyne, že tyto geny byly nedávno předmětem pozitivní selekce. To znamená, že byly nějak výhodné a přírodní výběr upřednostňoval jejich nositele. Jakou výhodu jim genetický kód neandertálského původu poskytoval, už se však dnes nedá zjistit. Nebo aspoň ještě nikdo nevymyslel, jak to udělat.

Čtenáře asi jako první napadne, že úspěch neandertálské DNA bude souviset s chladným evropským klimatem, ve kterém se tuk hodí jako tepelná izolace. Nalezené geny jsou však vesměs aktivní v mozku, což potvrdila i analýza mozků moderních Evropanů. "Nevíme, co tyhle změny koncentrace s mozkem dělají," prohlásil Khaitovich, "ale skutečnost, že neandertálské geny mohly změnit architekturu našich mozků, by mohla mít zajímavé důsledky."