Část roku, v níž se člověk narodí, zřejmě může významně ovlivnit jeho zdravotní stav a chování. Postavení planet, jímž se ohánějí astrologové, s tím však nemá nic společného.
Lidé narození v zimních měsících mají například zvýšené riziko schizofrenie. Kdyby za to mohly planety, týkalo by se to obecně lidí majících narozeniny mezi prosincem a únorem. Ale je to jinak. Rozhodujícím faktorem je zima, ne měsíc v kalendáři. Na jižní polokouli se vyšší riziko schizofrenie týká lidí narozených během našeho léta.
Vysvětlení existuje více, nejčastěji se zmiňuje vliv chřipkového viru. Chřipkové epidemie jsou totiž během zimy častější. Infekce novorozence nebo matky během těhotenství může ovlivnit vývoj dětského mozku, přičemž důsledky se projeví až v dospělosti.
Výzkum biologů z Vanderbiltovy univerzity nyní ukázal na další možnou příčinu. Klíčovou roli může hrát délka světlé části dne. Ta přímo ovlivňuje chod biologických hodin – vnitřního mechanismu, který řídí aktivitu organismu v závislosti na střídání světla a tmy.
Zpomalená zimní mláďata
Vědci chovali myší mláďata pod umělým osvětlením, jímž simulovali různá roční období. Myšata narozená v "zimních měsících" měla větší pravděpodobnost, že se u nich projeví nejrůznější psychické poruchy včetně maniodepresivity a schizofrenie. "Zimní mláďata“ byla celkově pomalejší a hůře se přizpůsobovala změnám osvětlení – podobně jako lidé mající potíže s přechodem ze zimního na letní čas.
Rozdíly se projevily i přímo na úrovni biologických hodin v mozku, jejichž aktivitu vědci zkoumali pomocí vneseného genu pro zeleně zářící bílkovinu. Rozsvítila se vždy, když byly hodiny v "denním" režimu.
Z výzkumu na myších nelze dělat dalekosáhlé závěry o člověku, autoři studie publikované v Nature Neuroscience však tuto zatím hypotetickou možnost připouštějí: "Víme, že biologické hodiny u lidí ovlivňují náladu. Pokud u nás funguje podobný mechanismus jako ten, který jsme pozorovali u myší, mohlo by datum narození mít vliv nejen na poruchy chování, ale na celou naši osobnost," říká jeden ze spoluautorů Douglas McMahon. "Není to žádná astrologie, i když to tak na první pohled vypadá. Je to čistá biologie," zdůrazňuje.
Myši se však rodí s méně vyvinutým mozkem než člověk. Po narození v něm probíhají procesy, které se u člověka stihnou ještě v matčině děloze. Vliv délky dne těsně po narození tedy bude nutno ještě dále zkoumat.
