Výzkumníci přečetli zatím nejdelší úsek neandertálského genomu. Pochází z prstu u nohy, který patřil neandertálské ženě. Žila před padesáti tisíci lety.
Jeskyně Denisova leží v Altajském pohoří na jihu Sibiře. Jméno Altaj pochází z mongolštiny a znamená "zlaté hory." Pro antropology však sluj obsahuje něco ještě mnohem cennějšího než zlato. Je to významné naleziště lidských pozůstatků. Během posledních padesáti tisíc let jí obývaly tři skupiny našich dávných předků - neandertálci, moderní lidé a tajemstvím zahalená skupina, pro kterou se ujal název Denisované. Byli to příbuzní neandertálců, ale lišili se od nich natolik, že je vědci rozeznávají jako samostatnou větev našeho rodokmenu.
Spřízněnost neandertálců a Denisovanů potvrdil i výzkum zatím nejdelšího úseku neandertálského genomu, o němž píše skupina výzkumníků, vedená Kayem Prüferem z Institutu Maxe Plancka, v časopise Nature. Sekvenci přečetli vědci z malíčku nebo prsteníčku nohy neandertálské ženy. Vědci ho našli ve vrstvě, jejíž stáří určili na 50 300 ± 2 200 let. Zajímaly je především vztahy neandertálců k dalším lidským skupinám, jejichž genomy jsou částečně nebo úplně přečteny.
Neandertálci vycházeli jako blízcí příbuzní Denisovanů. Společně se oddělili od linie vedoucí k současným lidem přibližně před půl milionem let. Všechny skupiny se pravděpodobně příležitostně křížily. Stopy genomu Denisovanů se dají najít jak v genomech neandertálců, tak v genomech moderních lidí.
Současné lidské populace pocházející z oblastí mimo Afriku nesou podle vědců něco mezi 1,5 a 2,1 procenta neandertálské DNA. V genomech moderních lidí se dají najít i pozůstatky dávného křížení s Denisovany. Týká se to lidí z Oceánie a Asie. Čínští Chanové a američtí Indiáni (původem ze Sibiře) jich vlastní podle Prüferovy skupiny asi 0,2 procenta. Starší výzkumy už ukázaly, že ještě víc pozůstatků genomu Denisovanů nesou lidé z nové Guineje a Pacifických ostrovů, asi šest procent.
Denisované se také křížili s neznámou lidskou skupinou, která se oddělila od ostatních lidských linií před víc než milionem let. Vědci podezřívají lidi druhu Homo erectus (člověk vzpřímený).
Z analýzy genomu neandertálské ženy také vyplynulo, že si její příbuzní nedělali starosti s incestem. Její rodiče byli buďto poloviční sourozenci, kteří sdíleli stejnou matku, nebo strýc neteř či teta a synovec, případně prarodič a vnouče.
