O muži, který před 5300 lety zahynul vysoko v Alpách, toho víme zase o něco více. Zasloužily se o to tři vědecké týmy zkoumající obsah jeho žaludku, stav zubů a dědičnou informaci zapsanou v DNA.
Vědci své výsledky prezentovali na kongresu mumiologů (nebo jak si říkají odborníci na studium mumií), který se konal v kalifornském San Diegu.
Mikrobiolog Frank Maixner z Ústavu pro mumie a muže z ledovce v Bolzanu informoval o tom, že Ötzi si třicet minut až dvě hodiny před smrtí pochutnal na masu kozorožce horského. Vědci to zjistili analýzou DNA ve zbytcích jídla nalezených v Ötziho žaludku.
Dosavadní výzkumy se zaměřovaly pouze na obsah střev, a odhalily tedy, co Ötzi jedl více než čtyři hodiny před smrtí: jelení maso a obilniny. Žaludek vědci dlouho nemohli najít. Až nyní ho Maixner s kolegy objevili, když si znovu prohlédli snímky z počítačové tomografie, pořízené už v roce 2005. Žaludek se totiž po smrti posunul v trupu překvapivě vysoko do míst, kde by ho člověk znalý lidské anatomie nečekal.
V ústech jako v polepšovně
Anatom Frank Ruhli a zubař Roger Seiler z Centra pro evoluční medicínu na Curyšské univerzitě díky trojrozměrnému snímkování Ötziho chrupu tvrdí, že muž zemřel ve věku mezi 35 a 40 lety. Předchozí odhady přitom hovořily až o 46 letech.
Muž z ledovce |
Ötzi žil v Alpách před 5300 lety, tedy na přelomu neolitu a doby měděné. Jeho mumifikované tělo objevili turisté v září 1991 v ledovci na rakousko-italských hranicích. Pozdější výzkum ukázal, že Ötzi zemřel zřejmě násilnou smrtí. Pod lopatkou mu vězel hrot šípu. V ledovci se zachoval také jeho oděv a výzbroj. Od roku 1998 Ötzi odpočívá v archeologickém muzeu v italském Bolzanu. |
Stav zubů napovídá, že Ötzi několik dní před smrtí zřejmě dostal tvrdý úder do obličeje, který dva ze zubů poškodil. Pravěký muž trpěl také paradontózou a měl bezpočet kazů. To podle Seilera svědčí o jídelníčku bohatém na sacharidy – v jeho době především na chléb a obilniny.
Maixnerova kolegyně z Bolzana, genetička Angela Graefenová, referovala o úspěšném přečtení kompletního Ötziho genomu. Bylo to obtížné, protože DNA se za více než pět tisíc let rozpadla na krátké fragmenty. Předběžná analýza mimo jiné odhalila, že Ötzi měl pravděpodobně hnědé oči. Vědci nyní budou hledat genetické dispozice pro artrózu a další neduhy, které muže z ledovce sužovaly.