Každý z nás má vrozené dispozice v tom, jak mezi sebou komunikují různé části mozku. Pohotovost a hbitost v těchto operacích naznačuje snadnější učení jazyků, rychlost ve čtení a přesnost vyjadřování. Píše o tom italský deník Corriere della Sera.
Vědci odhalili tajemství, proč jsou někteří lidé zřejmě schopnější učit se jazyky, zatímco jiní nikoli. Experti z Montrealského neurologického institutu McGillovy univerzity v Kanadě objevili, že učení je více či méně snadné proto, že každý má vrozené dispozice, jak mezi sebou komunikují různé části mozku.
Tým odborníků zkoumal mozek 15 dospělých osob hovořících anglicky, které zahájily intenzivní dvanáctitýdenní kurz francouzštiny. Před kurzem a po něm testoval jejich jazykové schopnosti.
V běžném životě spolu různé oblasti mozku komunikují i tehdy, když odpočíváme. Síla těchto spojů, nazývaná konektivita ve stavu klidu, je u každého člověka jiná. Vědci se snažili pochopit, zda rozdíly v konektivitě ve stavu klidu mohou ovlivňovat schopnosti spojené s učením druhého jazyka.
Vědci s použitím funkční magnetické rezonance zkoumali konektivitu v mozku sledovaných osob před začátkem kurzu francouzštiny. A skutečně, způsob, jakým se rozvíjelo a fungovalo spojení v mozku, ovlivňoval poté výsledky dobrovolníků v testu z francouzštiny, a to pokud jde o větší rychlost čtení nebo výslovnost.
"Nejzajímavější na této studii je to, že konektivita mezi různými sektory mozku může být pozorována ještě předtím, než jazykový kurz začne," uvádí neurolog Arturo Hernandez z Houstonské univerzity, který se zabývá studiem učení druhého jazyka, ale experimentu se nezúčastnil. "To ukazuje, že lze již předem určit, jaký úspěch kdo bude v kurzu mít," dodává.
Experti však uklidňují: výsledky této studie neznamenají, že úspěch v učení druhého jazyka je zcela předurčen konektivitou našeho mozku. Tento orgán je velmi "plastický" a může být ovlivňován učením a zkušenostmi, ujišťuje profesor Čchaj Siao-čchien. "Kanadská studie je však prvním krokem k tomu, abychom mohli pochopit individuální rozdíly v tom, jak se kdo učí druhý jazyk. V dlouhodobé perspektivě nám to může pomoci vyvinout lepší metody, které by pomohly lidem lépe se učit," dodává.
