Život předků
První rybáři vypluli na otevřené moře už před 42 tisíci lety

Už před padesáti tisíci lety lidé dokázali překonat mořské průlivy a dostat se až do Austrálie. Byli to však aktivní mořeplavci, nebo je proudy odnesly od známých břehů náhodou? Nové nálezy v jeskyni ve Východním Timoru naznačují, že tehdejší lidé byli na moři jako doma.

V době, kdy se lidé vydali ze své africké kolébky na cestu podél jižního pobřeží Asie směrem na východ a dále na tichomořské ostrovy a do Austrálie, byla hladina moří níže než dnes. Austrálii s Asií spojovala hustá síť ostrovů, přesto lidé museli na mnoha místech překonat volné moře široké nejméně třicet kilometrů.

Archeologové a antropologové se dohadují, zda se tehdejší pionýři vydávali na otevřené moře dobrovolně a s důvěrou ve vlastní schopnosti, nebo zda lovili pouze z primitivních vorů těsně u pobřeží a čas od času je mořské proudy náhodně zanesly k dosud neosídleným břehům.

Z archeologických nálezů je zjevné, že lidé žijící na pobřeží se odnepaměti běžně živili rybami a mořskými plody snadno dostupnými na mělčinách. Nejstarší doklady o rybolovu na volném moři však pocházejí až z doby před dvanácti tisíci lety.

Tým vedený Susan O’Connorovou z Australské národní univerzity nyní v časopise Science tvrdí, že našel důkazy o sofistikovaném rybolovu z doby před 42 tisíci lety. O'Connorová s kolegy našla v jeskyni Jerimalai ve Východním Timoru přibližně 38 tisíc rybích kostí, které tam evidentně zanechali lidé. Zhruba polovina z nich patří velkým druhům z volného moře, například tuňákům a žralokům. To by naznačovalo, že lidé už tehdy používali řiditelné čluny a volného moře se nebáli.

Kromě rybích kostí se v mladších vrstvách sedimentů na dně jeskyně našly i rybářské háčky vyrobené z lastur. Nejstarší z nich pochází z doby před 23 tisíci lety.

Definitivní důkaz o rybářských schopnostech dávných lidí to však není. Kritici upozorňují na skutečnost, že nalezené kosti patřily převážně mladším rybám, které se mohly zatoulat k pobřeží. Tím spíše, že ostrovy tam padají do moře velmi prudce a ryby nedrží dále od pobřeží široký pás mělčin. Nezbývá tedy než si počkat na další archeologické nálezy.