Chtěli bychom ho všichni. Někdy zjistíme, že jsme ho zažili, až když skončí. Proč jsou někteří lidé šťastní, a jiní nikoli? Dá se štěstí dosáhnout plánovitě?
Když se Johna Lennona ve škole ptali, čím chce být, až bude velký, napsal, že chce být šťastný. Učitelky ho obvinily, že nerozuměl otázce. Lennon jim odvětil, že nerozumí životu. V poslední době se ke štěstí vedle filozofů nebo básníků začali vyjadřovat i vědci. V jedné věci se se svými předchůdci shodují. Snaha dosáhnout štěstí přímo, kterou deklaroval i Lennon, je většinou lichá. Docilujeme ho prostřednictvím jiných činností. Američtí psychologové Sonja Lyubomirská, Kennon Sheldon a David Schkade se proto zajímali, jestli svoje štěstí můžeme vůbec nějak ovlivnit.
Došli k závěru, že je to možné, ale jen z části. Ze srovnání jednovaječných dvojčat, která mají stejnou DNA, podle nich plyne, že padesát procent lidského štěstí je zapsáno v genech. Nic s tím neuděláte, poněvadž svoji DNA nepřepíšete. Dalších asi deset procent připadá na okolnosti, které nejste s to změnit. Celých čtyřicet procent změnit dokážete. To je víc než slušné.
* Co všechno vaše štěstí řídí?
* Proč jsou některé národy šťastnější než jiné?
* V jaké teplotě máme nejlepší náladu?
* Co dělat, abychom se vyhnuli depresím?
Odpovědi na tyto i další otázky si přečtete v nejnovějším vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 20. července 2015.
