Francouzští vědci identifikovali hlavu krále Jindřicha IV., která byla za zmatků po revoluci z roku 1789 oddělena od těla a předloni byla objevena u jednoho penzisty. Výsledky své práce zveřejnili v britském odborném periodiku British Medical Journal. Jde o svého druhu symbolické vyvrcholení "roku Jindřicha IV.", kterým si Francie připomínala 400. výročí zavraždění tohoto krále, jednoho z nejmilovanějších ve francouzských dějinách.
Jindřich byl 14. května 1610 zavražděn v Paříži katolickým fanatikem Ravaillakem. Byl pohřben po boku dalších francouzských králů v bazilice Saint-Denis na okraji Paříži. V roce 1793 protimonarchističtí horlivci rakev otevřeli a "tělo bylo hozeno do společného hrobu. Pravděpodobně v tu chvíli od něho byla oddělena hlava.
Žádný dokument neříká, kdo ji sebral," řekl historik Rodolphe Huguet, který se na Jindřicha IV. specializuje. Dodal, že tělo bylo "ve velmi dobrém stavu, protože bylo nabalzamováno. Lidi tehdy při otevření rakve nevycházeli z údivu, protože se věřilo, že hniloba nepostihuje jenom mrtvoly svatých."
Hlava pak putovala po různých soukromých sbírkách, často se po ní ztrácela stopa. Předloni byla objevena u čtyřiaosmdesátiletého penzisty, který ji měl od roku 1955.
Podle studie je hlava ve velmi dobrém stavu a je na ní řada odlišovacích znamení známých z králových portrétů, odpovídajících sádrovému odlitku tváře sejmutému po smrti nebo jinak dobově zdokumentovaných. Jde zvlášť o tmavou skvrnku nad pravým chřípím, stopy poranění kosti nalevo od horního rtu, kde byl král zasažen při pokusu o atentát v roce 1594, a dírku v pravém lalůčku po náušnici, jaké byly tehdy na dvoře v módě. Testy potvrdily stáří hlavy i to, že způsob nabalzamování je totožný s tím, jaký popsal králův chirurg.
Jindřich IV. vládl Francii v letech 1589 až 1610. Země mu vděčila za celkové uklidnění po dlouhých náboženských válkách a také za hospodářský vzestup a Paříž mu vděčí třeba za postavení Nového mostu (Pont-Neuf) přes Seinu a za vybudování stále obdivovaného Vogézského náměstí (Place des Vosges).
