Virologové odhalili, že viru rýmy svědčí nižší teplota. V nose, kde je chladněji než ve zbytku těla, dokáže vyrábět vlastní kopie rychleji než v plicích. Může za to imunitní systém, který pomaleji reaguje.
Viry jsou jednoduchá forma života. Někteří lidé je ani za živé nepovažují, poněvadž ke svému fungování potřebují buňku. Většinou se skládají z bílkovinového obalu (takzvané kapsule) a kousku nukleové kyseliny, tedy DNA nebo RNA, případně pár enzymů. V nejjednodušším případě se přilepí k buňce, dopraví svoji genetickou informaci do jejího nitra a přinutí ji, aby začal vyrábět jejich vlastní kopie.
Skupina výzkumníků vedená Ellen Foxmanovou z Yaleovy univerzity testovala, jak vnější podmínky ovlivňují množení viru obyčejného nachlazení, tzv. rhinoviru. V práci, kterou zveřejnili v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, tvrdí, že rhinoviru prospívá nižší teplota.
Imunitní systém lidského těla podle nich reaguje v nižší teplotě na rhinovirus pomaleji. Srovnávali teploty okolo 37 stupňů Celsia, tedy teplotu jádra těla, a 33 stupňů, což je přibližně temperatura, která panuje v nosních dírkách. V nižší teplotě se viru dařilo lépe.
Zajímavé je, že větší úspěch viru zprostředkovává náš vlastní imunitní systém. "Obecně platí, že čím nižší teplota, tím slabší imunitní odpověď," řekl jeden z vědců Akiko Iwasaki.
Potvrzuje to obecně známý postup, podle nějž rýmu nejlépe vyléčí několikadenní pobyt v teple, pokud možno v posteli, doplněný hojným pitím horkého čaje. Výsledek by mohl souviset i s větším výskytem nepříjemného neduhu v zimě. Ten ale ovlivňují i další věci, jako třeba skutečnost, že v zimních měsících se lidé víc zdržují v uzavřených prostorách a nákaza se pak lépe šíří.
