Kosterní pozůstatky pěti lidí z 10. století, o nichž se spekuluje jako o Přemyslovcích, budou v pátek uloženy do hrobů na Pražském hradě. Jistotu o původu tří dospělých a dvou dětí ale archeologové nemají, předpokládají, že byli příslušníky vládnoucího rodu. Kvůli vědeckým výzkumům byly ostatky v minulém století vyzvednuty. Informoval o tom mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek.
Ostatky muže a ženy budou uloženy ve vykopávkách bývalého kostela Panny Marie, který se nachází pod úrovní terénu v průchodu mezi třetím a čtvrtým nádvořím a je nejstarším kostelem na Pražském hradě. Pro účely pohřbu nechala Správa Pražského hradu zhotovit žulový sarkofág. Do vykopávek kostela může nahlédnout každý návštěvník.
Další ostatky jednoho dospělého a dvou dětí budou uloženy do baziliky sv. Jiří, kterou archeologové také považují za pohřebiště nejstarších Přemyslovců. Hypotézu, zda ostatky, jež se budou ukládat v pátek, patří Přemyslovcům, nikdo nevyvrátil, ale také se ji zatím nepovedlo potvrdit.
Kosterní pozůstatky byly nalezeny v podzemí bývalého kostela Panny Marie, kde byly vloženy do starší kamenné hrobky. Hrob byl situován na privilegované místo uprostřed kostela a pohřbení u sebe měli cenné šperky. Podle historičky Jany Maříkové-Kubkové z Archeologického ústavu Akademie věd by to mohly být ostatky knížete Spytihněva z rodu Přemyslovců.
Spytihněv žil přibližně v letech 875 až 915, byl starším synem Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily. Spytihněvovým mladším bratrem byl jeho následník na českém knížecím stolci Vratislav I. Za vlády Spytihněva I. byl ostroh nad Vltavou, kde jeho otec nechal vystavět kostelík Panny Marie, obehnán obranným valem a vznikl tam knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu.
