Klima
EU chce pokračovat v Kjótském protokolu, konference se protáhne
13.12.2014 11:15
V pátek se ministři členských zemí Evropské unie na konferenci o ochraně klimatu OSN v peruánské Limě dohodli na klíčových otázkách pro pokračování Kjótského protokolu. Takzvaný Kjótský protokol II, který se vztahuje prakticky jen na EU, počítá s radikálnějším snížením vypouštění oxidu uhličitého (CO2) do ovzduší oproti roku 1990. Kvůli stále nevyřešeným rozporům mezi chudšími a bohatými zeměmi ohledně příspěvku na ochranu ovzduší se klimatický summit protáhne. Podle plánů měl skončit v pátek, ale jednání pokračovalo do noci a stále není ukončeno.
Německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová oznámila, že ratifikace pokračování Kjótského protokolu nyní může pokračovat. Dosud ji blokovalo především Polsko. EU chce v dodatečném závazku do roku 2020 snížit emise CO2 ve srovnání s rokem 1990 až o 30 procent, dosud byl cíl dvacet procent.
Nejasné ale bylo, jak si unijní země přerozdělí emisní povolenky. Nyní je ale podle Berlína v této věci jasno, neboť členské státy se na postupu dohodly. Předpokládá se, že unijní ministři životního prostředí 17. prosince Kjótský protokol II posvětí. To bude pro rozvojové země znamenat důležitý signál, neboť tím Brusel dá najevo, že sliby plní. Vedle toho se unie v říjnu zavázala emise CO2 k roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 snížit o 40 procent.
Na závěr dvoutýdenního summitu v Limě se očekává usnesení více než 190 zemí o tom, jak k ochraně klimatu a zpomalení růstu teploty na planetě přispějí. To pak bude zahrnuto do nové klimatické dohody, která se má uzavřít příští rok v Paříži. Bohaté země chtějí, aby se text usnesení soustředil hlavně na to, jaké kroky je třeba podniknout ke snížení emisí oxidu uhličitého a dalších plynů způsobujících oteplování planety. Odmítají, aby v něm byly závazky ohledně finanční pomoci chudým zemím na boj s následky klimatických změn.
Každoroční klimatické konference OSN jen málokdy končí podle plánu, letošek tedy není výjimkou. Klíčovou otázkou nadále zůstává, jak rozdělit mezi jednotlivými zeměmi světa náklady, jež je třeba vydávat na následky oteplování klimatu. Vědci se shodují na tom, že za těmito změnami stojí lidská činnost - a to hlavně spalování ropy, uhlí a zemního plynu. Tradičně byly největšími znečišťovateli ovzduší západní země. Nicméně v současnosti nejvíce emisí CO2 vypouštějí chudší státy, jež se snaží rozvinout své hospodářství a vyvést miliony lidí z chudoby.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.