Průzkum planetární soustavy okolo vzdáleného červeného trpaslíka umožnil zpřesnit odhad počtu planet v naší Galaxii. Na každou hvězdu připadá minimálně jedna. To znamená, že dohromady jich je aspoň sto miliard.
Až si někdy vyjdete v noci za město, zkuste obrátit zraky k nebi. Pokud nebude zrovna zataženo, pohlédnete do tváře bezmeznému oceánu hvězd. Byly tu dávno před vaším příchodem na svět a budou tu i po něm. Kromě hvězd se však budete dívat i na planety, jež kolem nich obíhají. Ještě před dvaceti lety si astronomové nebyli jisti jejich existencí. V odborné obci panovala skepse, zda je vůbec možno nějakou planetu mimo sluneční soustavu objevit. Trvala to až do roku 1992, kdy byl první systém s exoplanetami rozpoznán.
Našli ho Polák Aleksander Wolszczan a Američan Dale Frail. Jimi objevený planetární systém obíhal tisíc světelných let od Země okolo pulsaru s poetickým jménem PSR 1257+12. Podle současných představ má tato rotující neutronová hvězda oběžnice dokonce čtyři. Od té doby se s objevy planet mimo sluneční soustavu roztrhl pytel.
K prvnímu lednu 2013 jich bylo známo 854. Spíš než kolik se jich podařilo celkem najít, je zajímavé, kolik jich v naší Galaxii s velkým G je. Kromě toho se dá spekulovat, kde je nejlepší exoplanety hledat. K obojímu teď přispěla v časopise The Astrophysical Journal skupina sedmi vědců vedená Jonathanem Swiftem z Kalifornského technického institutu (Caltech).
Podle jejich výpočtů připadá při nejpesimističtějším odhadu minimálně jedna planeta na každou hvězdu v naší Galaxii. Tvrdí to na základě analýzy planetárního systému okolo hvězdy jménem Kepler 32. Název Kepler odkazuje na stejnojmenný vesmírný teleskop, z jehož katalogu soustava pochází. Hvězdy je zvykem klasifikovat podle barvy jejich světla do takzvaných spektrálních tříd. Barva světla odpovídá teplotě. Čím je hvězda modřejší, tím je žhavější. Naopak červené hvězdy jsou chladné.
Převaha trpaslíků
Spektrální třídy se označují písmeny abecedy. Kepler 32 spadá do třídy M, to je mezi hvězdy, jejichž povrchová teplota se pohybuje do zhruba 4000 stupňů Kelvina. Má asi 3700. Navíc je malý, aspoň z pohledu obyvatele sluneční soustavy. Jeho hmotnost činí asi 0,57 hmotnosti Slunce. Takové hvězdy je zvykem označovat jako červené trpaslíky, což nezní dvakrát lichotivě. Jenže hvězd podobných Kepleru 32 je v naší Galaxii nejvíc. Tvoří tři čtvrtiny celé její hvězdné populace. Výzkum jejich planetárních systémů je proto na místě.
Soustava Kepler 32 je vůči Zemi orientovaná bokem, což umožnilo ji důkladně prozkoumat. Vědci už nějaký čas věděli, že kolem hvězdy už krouží dvě prokázané planety, přičemž bylo možné, že mají další tři kamarádky. Tým z Caltechu existenci kamarádek potvrdil.
Badatelé spočítali pravděpodobnost, s jakou bude planetární soustava natočena vůči Zemi bokem, stejně jako studovaný systém. Když ji zkombinovali s předpokládaným úspěchem vesmírného teleskopu v odhalování exoplanet, došli k už zmíněnému odhadu. Týká se však jen planet obíhajících blízko červených trpaslíků třídy M. Kdyby se počítaly i vzdálené planety a jiné typy hvězd, mohlo by se číslo vyšplhat až ke dvěma.
Jsme divní
Systém je maličký. Svou velikostí jsou planety podobné Zemi. Všech pět jich je namačkáno do vzdálenosti 0,13 astronomické jednotky od své mateřské hvězdy. Astronomická jednotka je průměrná vzdálenost Země od Slunce, asi 150 milionů kilometrů. Celá soustava kolem Keplera 32 by se vešla do třetiny dlouhé poloosy oběžné dráhy Pluta. Jelikož však červený trpaslík svítí méně než Slunce, obíhá nejvzdálenější planeta v oblasti, kam dopadá přibližně stejně záření jako k nám na zeměkouli. Pokud však někdy měla atmosféru, brzo ji podle výpočtů fyziků ztratila.
| Označení planety | Vzdálenost od hvězdy | Poloměr | Teplota (K) |
|---|---|---|---|
| f | 0,01 | 0,81 | 1100,00 |
| e | 0,03 | 1,50 | 680,00 |
| b | 0,05 | 2,20 | 530,00 |
| c | 0,07 | 2,00 | 470,00 |
| d | 0,13 | 2,70 | 340,00 |
(Vzdálenost planety od hvězdy je v astronomických jednotkách. Poloměr v násobcích poloměru Země.)
Nejbližší oběžnice krouží od hvězdy ve vzdálenosti jen něco přes čtyři její poloměry. Jakkoliv se vám systém okolo Kepleru 32 může zdát exotický, je daleko bližší normě než váš vlastní vesmírný příbytek. Sluneční soustava je v rámci naší Galaxie atypická. Až se vám někdy bude zdát, že se vaši přátelé chovají podivně, či dokonce excentricky, uvědomte si, že se není čemu divit. Žijí na planetě obíhající hvězdu třídy G s povrchovou teplotou 5780 K. To už je samo o sobě výstřední.
