Astrologie? Blbost. Homeopatie? Pavěda. Kartářky? Škoda komentovat. Vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace? Parta diletantů, kteří nemají šanci získat ani grant, a tak se stali úředníky a posílají českou vědu ke dnu. Astrofyzik Jiří Grygar nešetří nikoho. Je to velmi svérázný popularizátor vědy - ostatně ne po každém je pojmenována planetka.
K vašemu spolku Sysifos. Nejsou vlastně i lidé z vašeho oboru adepti na váš Bludný balvan? Věda přece spočívá v tom, že se neustále navzájem vyvracíte, popíráte…
Takhle ta věda fungovala odjakživa. Věda je dějinami omylů, které ale právě ta věda umí docela spolehlivě vyvracet. A nahradit je lepšími omyly. Kvalitnějšími. Takže kupředu pokračuje. My dnes máme nějakou neúplnou vědu, kdy zdaleka ne všemu rozumíme. Používáme výrobky, které jsou většinou založeny na kvantové mechanice - a té téměř nerozumíme! Kvantová mechanika není hotová, je to otevřená věda, ale ty výrobky nám fungují docela dobře. Mobil, počítač, laserové ukazovátko, cédéčko. Nerozumíme tomu, ale funguje nám to! Kdyby se teď vzbudil někdo, kdo zemřel v roce 1900, tak nebude věřit svým očím, co my tu máme za věci.
Myslím, že by stačilo, kdyby zemřel v roce 1980.
Ano! Jen si vezměte třeba Čapkův román R.U.R. Čapek tady vymyslel roboty, kteří se učili nazpaměť logaritmické tabulky. Taková byla Čapkova představa - že nebudou listovat logaritmickými tabulkami, ale budou to mít v hlavě. Ani toho Čapka nenapadly počítače! Nebo - nikdo nepředpověděl internet! Ten se prostě stal. Nikdo si neuměl představit, že bude možné přenášet takové obrovské množství informací pomocí skleněných vláken. Každý si myslel, že budeme používat tlusté měděné dráty. To všechno díky kvantové mechanice, kterou neumíme pořádně, ale přesto nám to stačí na technickou revoluci.
Drtivá většina lidí na světě používá věci, o kterých…
O kterých nemá ani tušení, ano!
Kdyby všichni ti vědci byli odvezeni někam pryč, tak jsme asi ztraceni.
Zrovna nedávno jsem si říkal, že by to nebyl špatný utopický román. Vymřelo by lidstvo, jen by se zachránila na malém ostrově skupinka několika lidí. Lidé by tam neměli žádné učebnice, nic. A museli by se jen rozvzpomínat, o čem se to učili ve škole, aby svět obnovili. Měli by nějakou představu o Archimedově zákoně, teď by nevěděli, jak zněl ten Ohmův zákon… Měli by zkrátka nějaké znalosti a na základě těch by se jim možná podařilo znovu udělat parní stroj, samostříl, kladkostroj… Ano, máte pravdu. Je jen vrstvička lidí, kteří tomu jakž takž rozumějí. Univerzitních profesorů po světě neběhá zase tak moc. Kdyby došlo k takovému katastrofickému výběru a šlo by o průměrný vzorek populace, bylo by těžké svět obnovit. Bez učebnic, bez muzeí, bez knihoven… To se přece může stát.
* Jak je to s koncem světa?
* Jaký obor si zaslouží dostat Bludný kámen spolku Sysifos?
*Co právě teď bere Jiřímu Grygarovi při výzkumu dech?
* Byl někdy u kartářky?
* A jak se naučil číst?
Odpovědi na tyto a řadu dalších otázek najdete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 18. června.
