Kuřata bez ptačí chřipky? Pomůže změna genů

Britští vědci vytvořili první geneticky upravená kuřata, která nešíří ptačí chřipku. Podle vědců bude časem možné vytvořil celé zvířecí farmy odolné virovým onemocněním. "Budeme moci zastavit nejen ptačí chřipku, ale i další nemoci," potvrdila profesorka Helen Sangová z Edinburské univerzity.

Sangová dále uvedla, že modifikace genů je mnohem lepší cestou k ochraně před nemocemi než očkování, protože nová technika funguje, i když virus zmutuje. Očkování totiž platí jen na určitý typ viru. Vědecký tým kuřatům nasadil do těla umělý gen, který v sobě má část viru ptačí chřipky. Kuřata tak byla infikována, ale už nenakazila další drůbež.

Badatelé věří, že jejich genetická inovace je neškodná pro zvířata i pro lidi. Právě nejisté dopady na lidi kritizují odborníci z drůbežářského průmyslu. Peter Bradnock z Britského rady pro drůbež k výzkumu řekl: „Záleží hlavně na reakci spotřebitelů. Měli bychom diskutovat o tom, jestli společnost chce jíst geneticky upravené maso."

Biofarmář Tim Elsdale si myslí, že je lepší zavést kvalitní praktiky na farmách, které by předešly onemocněním, než vytvářet geneticky upravená zvířata. "Například na mé farmě nemoci nemáme," upozornil Elsdale. "Důležité je, aby zvířata žila v přírodním prostředí a živila se normální potravou," dodal.

Modifikované maso ještě čeká dlouhá cesta

Pokud farmářský průmysl odsouhlasí používání genetické metody, stále nebudou mít vědci z Edinburghu vyhráno. Metodu bude muset nejprve schválit Agentura pro potravinářské standardy. Jestliže by se geneticky upravené maso dostalo na trh, muselo by také mít speciální označení.

„Bude zajímavé diskusi sledovat," myslí si Andrew Wadge z agentury. "V kuřatech občas bývá Campylobacter (bakterie, která způsobuje průjmová onemocnění, pozn. red.), který nakazí okolo půl milionu Britů ročně. Kdybychom vytvořili kuřata odolná bakteriím, bylo by zajímavé pozorovat, jak by se spotřebitelé zachovali a zda by geneticky upravené maso přijali," uzavřel Wadge.