Průzkum oceánu
Číňané se ponořili do pěti kilometrů a opět překonali rekord

Čínský člun Ťiao-lung s tříčlennou posádkou dnes sestoupil více než 5000 metrů pod mořskou hladinu. Čína tak vytvořila vlastní rekord v mořském ponoru a překonala výkon z minulého týdne o více než 1000 metrů.

Čínský úřad pro námořní záležitosti oznámil, že speciální ponorný člun Ťiao-lung se dostal do hloubky 5057 metrů a zůstal v ní půl hodiny. Pokus se odehrál v severovýchodní části Tichého oceánu a trval šest hodin. Vynoření člunu vysílala čínská státní televize a na záběrech bylo vidět posádku vystupující z člunu s čínskými vlajkami.

S Ťiao-lungem se počítá nejen pro vědecké účely, ale také pro zkoumání podmořských surovinových zdrojů. Člun je pojmenován po bájném drakovi a jeho konstrukce by mu měla umožnit sestoupit do hloubky až sedmi kilometrů.

Čína intenzivně hledá energetické zdroje, bez nichž se její rychle rostoucí ekonomika neobejde. S technologií schopnou dostat se do pětikilometrové hloubky mohou Číňané podle agentury AFP prozkoumat 70 procent dna světových oceánů.

Minulý týden sestoupil Ťiao-lung do hloubky 4027 metrů, což byl čínský rekord. Hned den nato chtěli Číňané v rekordním ponořování pokračovat, ale zabránilo jim v tom špatné počasí. Byl silný vítr a velké vlny.

Čína se před osmi lety stala třetím státem schopným posílat lidi do vesmíru, ale v průzkumu moří zaostávala. Její technické možnosti jí nedovolovaly dostat se níže než 3500 metrů pod hladinu. Japonsko využívá technologie, která umožňuje dosáhnout 6500 metrů, Američané se běžně dostávají do 4500 metrů.

Nejhlouběji v historii se ponořila v roce 1960 posádka v batyskafu Trieste zkonstruovaném Švýcarem Augustem Piccardem. USA jeho hlubinnou loď odkoupily a vyslaly na průzkum Mariánského příkopu. Dvoučlenné posádce se tehdy podařilo dostat se hloubky 10 916 metrů. Pak se už na toto místo lidé nevrátili, byl tam jenom několikrát výzkumný robot Kaikó.