Globální problém
Denně polykáme hektolitry virtuální vody

Až si příště dáte šťavnatý biftek, vězte, že spolu s ním spolykáte 4500 litrů virtuální vody. Virtuální, přesto skutečné. Vypili jste ji možná z řeky tekoucí tisíce kilometrů daleko.

Voda nemusí být spotřebována tam, kde je z přírody odčerpána, protože suroviny i hotové výrobky jsou předmětem mezinárodního obchodu. Tohle zdánlivě banální zjištění kupodivu dlouhá léta unikalo tvůrcům všemožných statistik, takže údaje o spotřebě vody jednotlivých zemí vycházely ze zcela mylných teoretických východisek.

Teprve v posledních letech si začínáme naplno uvědomovat, jak to s koloběhem lidmi využívané vody v globálním měřítku skutečně je. Mezi státy se virtuálně ročně přemístí 2320 km³ vody, tedy přibližně čtvrtina celkové spotřeby. V Evropě je čistým exportérem virtuální vody pouze Francie, ostatní země ji spíše dovážejí.

Očekávali bychom, že bohaté země vodu polykají nenasytněji než ty, které se potýkají se zajištěním základních životních potřeb svých obyvatel. Ukazuje se však, že vyspělé státy zaujímají v relativně sevřeném šiku střed pomyslného žebříčku, zatímco přední i poslední pozice s velkou rezervou zaujímají rozvojové země.

Průměrný Čech denně spotřebuje 4308 litrů vody. Milovník hovězího však tento průměr hravě překoná, protože produkce málokteré potraviny je na vodu náročnější. Chov dobytka polyká téměř devět procent veškeré lidmi využívané vody.

* Co je to vodní stopa?

* Padne více vody na výrobu čokolády, nebo trička?

* Kolik lidí se potýká s nedostatkem vody? Miliony, nebo miliardy?

* Kdo má vyšší spotřebu vody? Čech, nebo Francouz?

* Počet lidí stoupá, dostupnost vody se snižuje. Co s tím?

Odpovědi na tyto otázky čtěte v časopise TÝDEN, který vychází v pondělí
12. března.