Dinosaury sprovodila ze světa globální katastrofa způsobená srážkou Země s asteroidem. Ale nebýt jiné apokalypsy před 201 miliony let, zřejmě by se nikdy nerozvinuli do takové rozmanitosti druhů a forem. Tehdy vyhynula téměř polovina druhů všech organismů, mimo jiné drtivá většina dinosauřích konkurentů.
Dosavadní teorie o příčinách hromadného vymírání na konci triasu hovořila o důsledcích intenzivní sopečné činnosti spojené s rozpadem superkontinentu Pangea. Nové vysvětlení, s nímž na stránkách časopisu Science přišli vědci z univerzit v Utrechtu a Kodani, vulkanickou teorii neopouští, nabízí však nový pohled na její důsledky.
Vědci studovali poměr izotopů uhlíku v rostlinách z doby těsně před hromadným vymíráním, které zlikvidovalo konkurenci dinosaurů. Z výsledků usuzují, že během deseti až dvaceti tisíc let před událostí se do atmosféry muselo uvolnit nejméně dvanáct gigatun metanu. Tento z geologického hlediska poměrně rychlý proces byl přímou příčinou vymírání. Sopečná aktivita byla ve srovnání s ním mnohem pozvolnější, trvala celých 600 tisíc let.
Autoři předpokládají, že relativně malé množství oxidu uhličitého uvolněného sopkami vedlo k mírnému oteplení klimatu, v jehož důsledku se změnily chemické podmínky na dně moře a začal se uvolňovat metan, který se tam hromadil po miliony let rozkladem mořských organismů bez přístupu kyslíku.
Metan je vysoce účinný skleníkový plyn, takže jeho uvolnění do atmosféry vedlo k dalšímu oteplení a dalšímu uvolnění metanu. Nastartoval se tak cyklus pozitivních zpětných vazeb, který zcela proměnil životní podmínky na planetě.
