21. prosince večer v 18.10 nastane zimní slunovrat. Slunce vstupuje do znamení Kozoroha a začne astronomická zima. Severní polokoule je v tu dobu nejvíce odkloněna od Slunce, a bude proto nejdelší noc v roce. Od této chvíle se ale den bude prodlužovat, a to do letního slunovratu, který připadne na 21. června příštího roku.
Návrat Slunce a pozvolné prodlužování dne komentují i lidové pranostiky, jako například: na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o krok dále a na Hromnice (2. února) o hodinu více.
Noci kolem zimního slunovratu jsou velmi tmavé, protože Slunce se noří hluboko pod obzor. To ovšem platí pouze v přírodních oblastech. "Naopak ve městech pro přemíru světla hvězdnou oblohu už téměř nevidíme. Kvůli světelnému znečištění ve městech vidíme sotva 200 hvězd z celkového počtu 3 tisíce, které bychom okem mohli spatřit v neporušeném nočním prostředí," řekl mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.
Tma podle něj začíná být ohroženým druhem. Na území Česka jsou dvě oblasti tmavé oblohy: česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy, která byla vyhlášena v roce 2009, a česko-slovenská Beskydská oblast tmavé oblohy vyhlášena nově letos.
Právě v době Vánoc světelné znečištění narůstá kvůli nadměrnému množství vánočního osvětlení, v součtu všech zdrojů umělého světla to ale podle Suchana není příliš významné. Znamená to však, že na území ČR je příliš světla celoročně.
