Popílek usvědčil sopky z masové vraždy staré 250 milionů let

Věda a technika
24. 1. 2011 18:04
Lebka Dinogorgona ze skupiny blízké přímým předkům savců. I tento druh vyhynul na konci permu.
Lebka Dinogorgona ze skupiny blízké přímým předkům savců. I tento druh vyhynul na konci permu.

Srážka Země s asteroidem, která před 65 miliony lety vedla k vyhynutí dinosaurů a dalších tvorů, je nejznámější, ale rozhodně ne největší katastrofou v dějinách planety. O 185 milionů let dříve, na konci permu, vyhynulo 95 procent mořských a 70 procent suchozemských organismů. Paleontologové dlouho neznali příčinu.

Jedna z teorií hovořila o sopečné činnosti v oblasti uhelných pánví na Sibiři, v jejímž důsledku se do atmosféry uvolnilo v krátké době tolik oxidu uhličitého, že se nastartovalo globální oteplování, oproti němuž je to současné úplně nicotné. Chyběl však přímý důkaz.

Ten nyní nabídli vědci z univerzity v Calgary v časopise Nature Geoscience. Vysoko na severu Kanady objevili v geologické vrstvě, která tehdejšímu vymírání odpovídá, částečky popela, jež pod mikroskopem nápadně připomínají polétavý popílek z dnešních uhelných elektráren. Mají stejnou velikost, tvar i vnitřní strukturu s charakteristickými bublinkami. Ty vznikají, když rozžhavené částečky uhlí chladnou v atmosféře.

Vlevo částice sopečného prachu z doby před 250 miliony let, vpravo popílek z dnešní uhelné elektrárny.

Sibiřské uhelné pánve se tehdy rozprostíraly na ploše téměř dvou milionů kilometrů čtverečních, byly tedy větší než celá Evropa. Sopečné výbuchy toto uhlí zapálily a popel pronikl až do výšky dvacet kilometrů, kde jej horizontální vzdušné proudy rozehnaly nad celou planetu. Uvolněný oxid uhličitý nastartoval klimatické změny, v mořích ubylo kyslíku a tehdejšímu životu neprospěly ani toxické kovy jako chrom nebo arzen, na něž bylo uhlí bohaté.

Stephen Grasby na severu Kanady - v místech, kde lze najít vrstvu sopečného popílku z doby před 250 miliony let.

„Byly to opravdu těžké časy. Sopky způsobily požáry uhelných pánví, popel byl vysoce toxický. Pronikl na souš i do moří a mohl přispět k nejhoršímu vymírání v dějinách Země,“ říká Steve Grasby, jeden z autorů studie.

V té době existoval jediný superkontinent Pangea, který obývali primitivní obojživelníci, první plazi a předci savců. Většina tehdejších tvorů se změněným podmínkám nedokázala přizpůsobit.

Je však možné, že příčin bylo více. Sopečnou aktivitu mohly například vyvolat mohutné otřesy země vyvolané srážkou s kosmickým tělesem. Stopy po ní mezitím zahladily geologické procesy, které neustále přetvářejí zemský povrch. Úplně rozplést řetěz příčin a následků se nám možná nikdy nepodaří.

Autor: - von -Foto: Profimedia , Hamed Sanei/NRCan/University of Calgary

Další čtení

ilustrační foto

Pozor na umělou inteligenci v práci. Snižuje dovednosti lidí, ukázala studie

Věda a technika
13. 12. 2025

Clair Obscur: Expedition 33 ovládlo The Game Awards 2025 a získalo titul

Věda a technika
Aktualizováno: 12. 12. 2025 22:25

Hogwarts Legacy je poprvé dostupné zdarma. RPG z kouzelnického světa zůstane hráčům natrvalo

Věda a technika
11. 12. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOV