Zlopověstné oteplování zeměkoule se v posledních deseti letech zpomalilo. Ačkoliv zažíváme rekordně horké roky, jako byl třeba ten minulý, planeta se zahřívá pomaleji než dřív. Vědci si lámou hlavy, čím by to mohlo být.
Na rozhraní indického oceánu a Pacifiku je spousta velkých i malých ostrovů a ostrůvků, mezi nimiž vedou úžiny. Těmi si obě vodní tělesa vyměňují vodu. Každou sekundu jí mezi nimi proteče asi patnáct milionů krychlových metrů. Skupina výzkumníků v čele se Sang-Ki Leem z Miamské univerzity tvrdí v časopise Nature Geoscience, že s vodou putuje mezi oceány i teplo. Pacifik ho exportuje do Indického oceánu, což podle vědců ovlivňuje počasí na celé planetě. Souvisí to s dvojicí navzájem propojených klimatických jevů označovaných jako El Niño a La Niña.
El Niño je název, který dali jihoameričtí rybáři pravidelnému oslabení Peruánského proudu, který teče Atlantikem podél břehů Jižní Ameriky. Zeslabení se objevuje okolo vánoc a projevuje se přechodným nárůstem teploty povrchu moře. El Niño znamená "chlapeček", ale také "jezulátko". La Niña znamená naopak "děvčátko." Označuje podobně pravidelné ochlazení povrchových vod východního Pacifiku o tři až pět stupňů Celsia.
El Niño zeslabuje pasáty, které vanou na rozhraní Tichého a Indického oceánu. Když je El Niño silnější, voda v Pacifiku se ochlazuje. Pokud je silnější La Niña, pasáty zesilují a voda na rozhraní obou oceánů se naopak ohřívá. Přesně to se děje v posledních deseti letech. La Niña se proti El Niñu prodlužuje. To pohání teplou vodu do indického oceánu.
Sang-Ki Lee a spol. spočítali, že efekt stačí, aby zpomalil globální oteplování způsobem, který, klimatologové pozorují v posledních deseti letech. Vědci začínají nějaké vysvětlení zpomalení nutně potřebovat. Základní předpoklad jejich matematických modelů, které oteplování simulují − přibývající skleníkové plyny v atmosféře − totiž pořád platí. Počítače přesto předpovídají výraznější oteplení, než jaké pozorujeme. Uvidíme, jak bude klima vypadat za dalších deset let.
